Penzisté si podle vlády výrazně přilepší, musí ale splnit tuto podmínku

Kdo si představil plošné přidání všem dvěma milionům českých starobních důchodců, musí brzdit. Návrh, který 14. dubna 2026 odeslalo MPSV do mezirezortního připomínkového řízení, cílí výhradně na seniory, kteří při pobírání důchodu dál pracují v pojištěné výdělečné činnosti. Právě práce je ta podmínka. Žádná jiná. Ale její důsledky – kolik korun navíc, od kdy a za jakých okolností – stojí za rozklíčování, protože politický marketing a realita kalkulačky se liší víc, než by se zdálo.

Co už platí a co je zatím jen na papíře

Dva benefity, dvě různé fáze. Zaměňovat je je nejčastější chyba v celé debatě.

• Sleva na pojistném 6,5 % – platí od ledna 2025. Pracující důchodce odvádí o 6,5 procentního bodu méně na sociálním pojištění. Podle tiskové zprávy MPSV z června 2025 si tak senioři měsíčně polepšili v průměru o více než 2 500 Kč. V dubnu 2025 slevu uplatňovalo přes 136 tisíc zaměstnaných důchodců.
• Trvalé zvýšení procentní výměry důchodu – teprve návrh. K 27. dubnu 2026 ho vláda neschválila, materiál na ODoku má stav „v připomínkovém řízení“. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027, první reálné navýšení penze by přišlo až v lednu 2028.

Kolik korun to reálně znamená

Ministerský model pracuje s jednoduchou rovnicí: 365 dní pojištěné práce = zvýšení procentní výměry o 1,5 %. Ne z celého důchodu, jen z jeho procentní části.

Po jednom roce práce tedy většina důchodců uvidí přírůstek v řádu nižších stovek korun měsíčně. Částka roste s délkou další práce – kdo odpracuje čtyři plné roky při procentní výměře 20 000 Kč, dostane se na přibližně 1 200 Kč měsíčně navíc. Slovo „výrazně“ je obhajitelné hlavně v součtu obou benefitů: okamžitá sleva na pojistném (tisíce korun měsíčně hned) plus trvalé navýšení penze (stovky korun měsíčně natrvalo).

Pro srovnání: do konce roku 2024 rostla penze za 360 dní práce jen o 0,4 % výpočtového základu, což podle tehdejšího ministra Jurečky často dělalo necelou stokorunu.

Kdo, odkdy a jak musí žádat

Podmínky jsou tři:

1. Starobní důchodce s vypláceným důchodem v plné výši.
2. Pojištěná výdělečná činnost – zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění.
3. Rozhodné období – pro první zvýšení od ledna 2028 se podle zveřejněného modelu počítá práce od 1. září 2026 do 31. srpna 2027. Práce před tímto datem se do prvního navýšení nezapočte.

Zaměstnancům se má zvýšení provést automaticky díky měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů. OSVČ budou muset podat žádost spojenou s přehledem o příjmech a výdajích; navýšení by se jim doplatilo zpětně od ledna. Kdo odpracuje méně než 365 dní, dostane poměrnou část.

Jak to funguje u sousedů

Česko není první, kdo pracující důchodce takto motivuje. Slovenská Sociálna poisťovňa v březnu 2025 automaticky zvýšila přes 159 tisíc starobních a předčasných důchodů za odpracovaný rok 2024 – bez žádosti, se zpětnou účinností od ledna 2025. V Německu může člověk po dosažení řádného důchodového věku dobrovolně dál platit pojištění a Deutsche Rentenversicherungmu rentu jednou ročně přepočítá včetně příspěvků zaměstnavatele. Český návrh je konstrukčně bližší slovenské automatice než německé dobrovolnosti.

iZdroj fotografie: Vlastní tvorba abcMedia

Koho se to netýká a co z toho plyne

Mimo hru zůstává většina ze zhruba dvou milionů českých starobních důchodců – ti, kteří nepracují. Změna se nedotýká ani invalidních či pozůstalostních penzí. Reálný dopad ministerstvo odhaduje na řádově 160 tisíc lidí: přes 140 tisíc zaměstnanců a kolem 20 tisíc OSVČ.

Podle nás je hlavní síla návrhu v kombinaci: okamžitá sleva na pojistném drží motivaci dnes, trvalé navýšení penze ji prodlužuje do budoucna. Samotné stovky korun měsíčně po roce práce revoluci v rozpočtu seniora neudělají – ale jako signál, že systém práci v důchodu nejen toleruje, ale odměňuje, jde o nejštědřejší nastavení za poslední dekádu.