Rodiče si člověk nevybírá. Je však smutné, když ho v důležitých chvílích nepodporují, nebo se mu významné životní okamžiky snaží dokonce překazit.
Většina rodičů je pro své děti schopna udělat naprosto cokoli. Milují je celým svým srdcem, a proto když nastane čas, že se jejich potomci rozhodnou vyletět z hnízda, těžko se s tím smiřují. Jelikož jim ale přejí v životě jen to nejlepší, v jejich rozhodnutí je podporují a snaží se jim co nejvíce pomoci. Bohužel v případě rodičů čtenářky Kateřiny tomu tak nebylo. O svůj příběh se po delším přemýšlení rozhodla podělit s ostatními, aby ukázala, jací mohou někteří rodiče být.
Rodiče na její vztah reagovali velmi negativně
Paní Kateřina M. své rodiče od malička bezmezně milovala a oni ji samozřejmě také. Po jejím narození se dozvěděli, že již další dítě mít nemohou, a tak se o svou dcerku velmi báli. Střežili ji jako oko v hlavě. Často podnikali různé rodinné výlety a svou holčičku učili, že je rodina velmi důležitá a denně jí připomínali, jak moc ji milují. „Až v dospělosti jsem si uvědomila, jací jsou mí rodiče ve skutečnosti. Otec narcista a matka jej v tom jen podporovala,“ svěřuje se paní Kateřina.
Když jí bylo čtyřiadvacet let, poznala Marka. Zamilovali se do sebe na první pohled. Ze začátku svůj vztah před rodiči tajila, ze zkušenosti totiž věděla, že jim nemůže říkat všechno. Stále u nich bydlela, takže platila jejich pravidla. Po několika měsících se rozhodla, že jim o svém příteli řekne, což také učinila. Jejich reakci však nečekala. „Byli úplně v šoku, táta dokonce křičel a nutil mě, ať se s Markem rozejdu,“ vzpomíná paní Kateřina. Ta jim však oznámila, že chce s přítelem bydlet. Od té doby jí rodiče striktně stanovili večerku na 22:00 a mluvili jí do oblékání.
Karma jejího otce dohnala
To dívku však neodradilo, po roce se odstěhovala a začala s Markem plánovat svatbu. Když rodičům oznámila své zasnoubení, byli zdrceni. „Nebyli zvyklí, že bych jim někdy odporovala,“ uvádí v dopise čtenářka. Svatbu své dceři rozmlouvali, dokonce se ji snažili několikrát překazit, a to citovým vydíráním, prostřednictvím jiných příbuzných a různými vymyšlenými lžemi. Paní Kateřina se však nenechala přemluvit a oznámila jim, že obřad bude za 7 dní a oba je tam chce mít. Věřila, že budou nakonec rádi, že se této slavnostní události zúčastní.
„V den svatby rodiče skutečně přišli. Matka však celou dobu plakala a otec byl protivný a sprostý. Nakonec to byl ale ten nejkrásnější den mého života,“ píše v dopise paní Kateřina. Jejich chování jim však nikdy neodpustila a přesvědčila se, že karma skutečně existuje. Po nějaké době totiž začali otce opouštět jeho přátelé. Dokonce musel prodat svou firmu, protože často na zaměstnance křičel a urážel je, ti jej nakonec udali. „Nepřeji mu nic zlého, ale asi si to za to, jak se celý život choval, zasloužil,“ končí svůj dopis žena.
Když jsem četla dopis paní Kateřiny, uvědomila jsem si, jak skvělé mám rodiče. Ti mě celý život podporují a při přípravách svatby i v celém jejím průběhu stáli po mém boku. Naše čtenářka chtěla prostřednictvím svého dopisu poukázat na fakt, že vám váš velký den mohou překazit i ti nejbližší. Tak tomu bylo i v případě ženy, jejíž svatbu i celé manželství zničila její tchyně a o jejímž příběhu jsme se na DámskémDeníku již zmiňovali.