Být číšníkem je těžká a nevděčná práce. Číšníci pracují dlouhé hodiny za nízké platy. Často jsou obětí nejen nadřízených, ale také hostů.
Jedním z pravidel, které by měli číšníci dodržovat, je, že je důležité vždy potěšit zákazníka. To může být opravdu velmi obtížné. Ne každému hostovi se lze jednoduše zavděčit, natož mu například vykouzlit úsměv na tváři. Servírka z našeho příběhu se setkala s malým hostem, kterému udělala radost naprosto obyčejnou věcí.
Obsluhovala jako obvykle
Servírka, která obsluhovala v restauraci, kde pracovala, si všimla malého chlapce, který vešel sám dovnitř a sedl si ke stolu. Servírka z toho radost neměla. Přesto věděla, že by měla obsloužit i takto malého zákazníka. Když se blížila ke stolu, doufala, že rychle vyřídí objednávku a chlapec brzy odejde pryč. Chlapec si prohlížel nabídku restaurace a zjistil, že na svůj vysněný pohár nebude mít zřejmě dostatek peněz.
Servírka se v duchu smála. Bylo ji jasné, že malý chlapec nebude mít peníze na jejich nabídku, natož aby ji nechal nějaké peníze navíc jako spropitné. Přesto tedy chlapci nabídla jednu alternativu, aby si mohl užít alespoň trochu své vysněné sladkosti. Nabídla mu samotné kopečky zmrzliny, které vyjdou na mnohem méně peněz než pohár s ovocem a šlehačkou.
Když odešel, byla v šoku
Chlapec si vychutnával zmrzlinu, kterou si koupil a pak požádal o účet. Následně nechal na stole peníze pro servírku, poděkoval, pozdravil a odešel z restaurace. Teprve potom se servírka dostala ke stolu, kde seděl, aby sklidila špinavé nádobí a zkasírovala peníze za zmrzlinu. Když se podívala na bankovky, které ležely vedle účtu, zůstala v šoku stát.
Malý chlapec ji nechal 25 % spropitné. Na svůj vysněný pohár by tedy peníze měl. Vybral si levnější pochutinu jen proto, aby ji mohl nechat spropitné jako poděkování za její služby. Servírka se pak kvůli svým myšlenkám a také svému chování cítila špatně. Slíbila si, že už nikdy nebude soudit lidi podle jejich věku, nebo dokonce podle toho, jak na první pohled vypadají.