Oblíbený výrobce potravin v problémech, musí uzavírat jednu prodejnu za druhou

Ještě nedávno se Milk-Agro chlubilo sítí přes 180 maloobchodních prodejen po celém Slovensku. Dnes z té mapy mizí jedna adresa za druhou a čísla z účetní závěrky za rok 2025 ukazují, proč to jinak ani nemohlo dopadnout. Firma s obratem přes 113 milionů eur (přibližně 2,8 miliardy korun) skončila ve ztrátě 617 tisíc eur (asi 15 milionů korun). Přitom samotná výroba jogurtů a sýrů stále vydělává, provozní výsledek byl kladný. Problém leží jinde: finanční náklady sítě vlastních kamenných prodejen ji táhnou dolů.

Výrobky se prodávají, ale obchody prodělávají

Tohle je klíčový detail, který se v běžném zpravodajství o zavírání poboček ztrácí. Milk-Agro není firma, která by přestala vyrábět nebo jejíž výrobky by zákazníci přestali kupovat. Provozní výsledek hospodaření za rok 2025 byl kladný, 225 tisíc eur (přibližně 5,6 milionu korun). Jenže finanční část výsledovky skončila ztrátou přes 856 tisíc eur (asi 21 milionů korun), a to celkové číslo stáhlo hluboko pod nulu. Eurostat přitom v říjnu 2025 zaznamenal, že objem maloobchodního prodeje potravin v celé EU meziměsíčně vzrostl o 0,5 %. Lidé jídlo kupují dál, jen ne nutně v malých podnikových prodejnách, jejichž provoz je čím dál nákladnější.

Bratislava jako symbol nevyšlé expanze

Nejviditelnějším symbolem potíží byl tichý konec jediné bratislavské prodejny. Milk-Agro je značka, kterou na východě Slovenska znají celé generace zákazníků, ale mimo toto přirozené teritorium se síti nikdy nepodařilo pevně zakořenit. Bratislava zmizela z oficiálního seznamu prodejen bez velkého oznámení. Podle serveru Interez se od září 2025 síť zredukovala celkem o 13 poboček, Hlavný Denník pak v dubnu 2026 spočítal, že od roku 2024 firma zavřela už 19 prodejen. Průměrný počet zaměstnanců mezitím klesl z 1 515 na 1 386, to je pokles o více než sto míst, který se za číslem o zavřených prodejnách snadno přehlédne.

Oficiální web říká jedno, realita druhé

Na firemním webu Milk-Agro stále stojí, že provozuje více než 180 maloobchodních prodejen. Tenhle rozpor mezi oficiální komunikací a tím, co popisují média a dokládají účetní data, je přesně ten typ napětí, který ukazuje, jak firmy v obtížné situaci komunikují navenek. Ředitel firmy Michal Borecký v médiích přiznává přehodnocování efektivity jednotlivých prodejen a naznačuje, že nové pobočky by firma chtěla otevírat spíše v lokalitách s vyšší kupní silou. To je rozumná strategie, ale zároveň přiznání, že dosavadní rozmístění sítě ekonomicky nevycházelo.

Vlastní prodejna jako výhoda i zátěž zároveň

Model, kdy výrobce prodává přímo zákazníkům přes vlastní síť, má svou logiku: vyšší marže, přímý kontakt se zákazníkem, kontrola nad prezentací zboží. Mlékárna Hlinsko v Česku v prosinci 2025 otevřela novou podnikovou prodejnu, která nahradila starší kapacitně nevyhovující provoz, což je důkaz, že tento model má stále smysl, pokud funguje na správném místě a ve správném měřítku. Problém nastane ve chvíli, kdy síť naroste nad úroveň, kterou je firma schopná efektivně uřídit a financovat. Fixní náklady každé prodejny, nájem, personál, energie, tekou bez ohledu na to, kolik zákazníků ten den přijde. A když přijde málo, výrobce platí za obchod, který mu nepomáhá.

Milk-Agro teď stojí před volbou, kterou musí dříve nebo později řešit každý výrobce s vlastní maloobchodní sítí: buď síť zeštíhlit na míru, která je finančně udržitelná, nebo hledat jiné cesty k zákazníkovi. Výrobky ze slovenských mlékáren z regálů nezmizí, ale část prodejen, kde se dosud prodávaly, už ano.