Nevlastní táta se sám stará o postiženého syna, protože ho matka opustila. „Nikdy se ho nevzdám, ale potřebujeme pomoct,“ přiznává

V dnešní době již velmi pokročilá a detailní vyšetření dokáží odhalit možné genetické vady plodu během těhotenství. Pokud k takové situaci dojde, žena se může rozhodnout, zda si dítě nechá i s rizikem, že se narodí postižené, nebo podstoupí předčasné ukončení těhotenství. V některých případech je toto řešení nutné, protože by dítě mohlo trpět vadami, které nejsou slučitelné se životem. Někdy ale žena k lékaři na taková vyšetření nejde, a tedy netuší, že čeká postižené dítě. Komplikace však mohou nastat i po porodu naprosto zdravého dítěte.

Matka opustila svého maličkého syna

Moisése Costa je muž, jenž si zaslouží velké uznání a respekt. Stará se totiž o postiženého chlapce, který není jeho biologickým synem. Když Moisése chodil s dívkou, již velmi miloval, netušil, co mu osud přinese. Po nějaké době vztahu mu žena oznámila, že čeká dítě, které ale není jeho. Byla mu nevěrná, ale neřekla mu, kdo je otcem. Muž její chování velmi těžce nesl, ale rozhodl se jí odpustit a dohodli se, že dítě vychovají společně, jako by bylo jeho vlastní.

Krátce po porodu žena řekla, že jde nakoupit a syna Davyda si vzala s sebou. Když se dlouho nevracela, šel jí Moisése vyhlížet ven. Jakmile otevřel dveře, uviděl na zemi malý plačící uzlíček. Jeho přítelkyně mu tam nechala svého syna a zmizela. Přestože Davyd nebyl Moisésovým biologickým synem, tento muž věděl, že se o něj musí postarat. Svědomí by mu nedovolilo nechat miminko na pospas svému osudu.

Davyd trpí mozkovou obrnou a dalšími komplikacemi

Od toho dne se Moisése cítil jako otec Davyda. „Miluji ho, jako by to byl můj vlastní syn. Je to můj nejlepší přítel, dělám vše, abych se o něj dobře postaral,“ řekl. Z počátku se dítě zdálo zdravé, ale během růstu se u něj začaly objevovat zdravotní problémy. Lékaři zjistili, že Davyd trpí dětskou mozkovou obrnou, epilepsií a trvalou atrofií končetin. Spolu s tím má také kognitivní pokles, který mu neumožňuje komunikovat s lidmi slovy. Jeho biologická matka jej byla párkrát za ta léta navštívit, ale nikdy neprojevila zájem zůstat se svým synem, kterému je nyní již pětadvacet let.

Přestože Moisésovi s péčí o dítě pomáhala jeho matka María José, pro rodinu je to od začátku velmi těžké. Mají velmi vysoké výdaje za zdravotní pojištění, plenky, léky a také za cestování a pohonné hmoty. Muž doufá, že se mu podaří najít chlapcova biologického otce, který by mu snad mohl finančně pomoct. „Davyd je láska mého života, nedám ho pryč. Ale potřebujeme pomoc,“ svěřil se Moisése.

A největší obavu má z toho, kdyby se jemu nebo jeho matce něco stalo, zůstal by Davyd na světě sám. Nechce, aby mu jej vzali, bude se o něj dál starat, ale chce být v klidu s vědomím, že když tady nebudou oni, bude mít jeho syn někoho jiného, kdo se o něj postará a bude ho mít alespoň z části rád tak jako on.