Když se ztratí domácí mazlíčci, prožívají jejich majitelé děsivé chvíle. Zlatý retrívr Pljuša ale znamenal pro svého nevidomého páníčka mnohem víc. Byl jeho očima, nejlepším přítelem a pomocníkem, který usnadňoval hendikepovanému muži život. Bez milovaného chlupáče zůstal odkázaný jen sám na sebe. Když pes zmizel, slepci to zlomilo srdce. Neúnavně po něm pátral. Všechny pokusy se ale zdály být marné.

Bomby, hluk a panika psa vyděsily

O svou zbožňovanou fenku přišel Sergej Gavriljuk z ukrajinského Novomoskovska v Dněpropetrovské oblasti v únoru před dvěma roky, když začala ruská invaze. První bomby, které dopadly do regionu, Pljušu pořádně vystrašily. Přestože byla vycvičená jako vodící pes, který se umí vypořádat s obtížnými podmínkami, na něco takového nebyla připravená. Hned v první den války se svému zrakově postiženému páníčkovi ztratila.

Je slepý, ale rozhodně se nehodlá vzdát. Chlapec jezdí na bruslích, lyžuje a sportuje jako každé jiné dítě

Hledáním svého nejlepšího přítele a společníka, kterého měl od štěněte, strávil Gavriljuk dva roky. Chlupáč mu byl podle webu 2+2 oporou, když následkem pracovního úrazu přišel o zrak. Když pes zmizel, nehodlal ale muž nic vzdát. Vyvěsil oznámení v okolí, zveřejnil fotografie psa na sociálních sítích, do pátrání zapojil i televizi a doufal, že se jeho nejlepší kamarád najde.

Všechno změnil nečekaný telefonát

Jenže čas běžel a po chlupáčovi, který se v panice zaběhl, nebylo ani vidu, ani slechu. Slepec propadl depresím. Chuť do života vrátil nevidomému Gavriljukovi až další z vycvičených vodících psů německý ovčák Kira. Přestože byl plnohodnotným pomocníkem, nemohl muž na milovanou Pljušu zapomenout. V době, kdy se slepec pomalu začal vyrovnávat se ztrátou retrívra, se stalo něco velmi překvapivého.

Voják, který slouží u Doněcku, zavolal Gavriljukovi a řekl mu, že se stará o zatoulaného psa, který se nápadně podobá hledané Pljuše. Na její fotografie narazil na sociálních sítích. Telefonát vrátil slepci naději. Po kontrole čipu se ukázalo, že jde skutečně o ztraceného retrívra. Shledání po dvou letech bylo dojemné. Pes svého pána poznal a hned se k němu rozeběhl. „Nemůžu být šťastnější, až mi tečou slzy,“ řekl slepec serveru Fakt. Společníky mu teď dělají oba vodící psi.