Nejdříve sníh, teď zase změna. Na Evropu se valí velká vlna veder, bude až 30 °C

Ještě 2. dubna hlásila Météo-France rekordní mrazy v horách: v Tignes naměřili -17,9 °C, ve Val d’Isère -15,7 °C, na Pyrenejích platilo lavinové riziko čtvrtého stupně z pěti. O čtyři dny později, 6. dubna, zapisovali francouzští meteorologové první letošní třicítky: v Belin-Béliet 31,8 °C, v Daxu 30,8 °C, v Navarrenxu 31,2 °C. Takový skok za méně než týden není v dubnu běžný ani ve Francii, natož aby přišel tak brzy v roce.

Třicítky v dubnu jsou ve Francii výjimka, ne pravidlo

Météo-France ve svých klimatologických podkladech uvádí, že hranice 30 °C bývá ve Francii obvykle dosažena až kolem začátku června. Dubnové třicítky proto nejsou jen číslo, jsou to hodnoty, které patří do jiného ročního období. Vrchol letošní epizody přišel 8. dubna, kdy byl národní teplotní přebytek více než 8 °C nad sezónním průměrem, v části západní Francie dokonce 12 až 14 °C nad normálem. Bordeaux mělo ve čtvrtek 9. dubna předpovězeno 31 °C a v pátek 30 °C, hodnoty, které by v červnu nevzbudily pozornost, ale v prvním dubnovém týdnu jsou mimořádné.

Teplo se netýká jen Francie, ale hlavní jádro je na západě

Copernicus zaznamenal, že 7. dubna přinesly tlakové výše nad střední Evropou jasno a pozdně jarní teploty po týdnech vytrvalých dešťů a chladu. Aktuální předpovědi pro tento týden ukazují Toulouse na 28 °C, Paříž na 26 °C, Ženevu na 26 °C, Londýn na 24 °C, Madrid na 27 °C. Britský Met Office upozornil, že ve Spojeném království mohlo být až 26 °C, a zároveň varoval před následným poklesem teplot zhruba o 10 °C. Teplo tedy zasahuje velkou část západní a jihozápadní Evropy, ale zároveň jde o epizodu s jasně ohraničeným vrcholem, ne o stabilní letní počasí na týdny dopředu.

Česko zůstává zatím na okraji

Kontrast mezi Bordeaux a Prahou je ve stejném termínu přibližně 17 stupňů: zatímco jihozápad Francie atakuje 31 °C, Praha se pohybuje kolem 14 až 16 °C. ČHMÚ ve svém měsíčním výhledu pro období 6. dubna až 3. května 2026 uvádí, že teploty v Česku zůstanou na spodní hranici průměru, s maximy na začátku období kolem 12 °C a na přelomu dubna a května kolem 18 °C. Celé období má být teplotně průměrné až slabě podprůměrné, takže hlavní evropský teplotní výstřel se k nám v plné síle nepřelije.

Rychlost změny je stejně pozoruhodná jako samotné teploty

To, co se odehrálo mezi 1. a 8. dubnem ve Francii, je v podstatě přechod z pozdní zimy do předčasného léta v jediném týdnu. Takový obrat není jen meteorologická kuriozita, ukazuje, jak rychle dokáže synoptická situace nad Evropou přepsat teplotní mapu kontinentu. Podobné epizody přitom nezůstávají bez kontextu: zpráva European State of the Climate 2024 od ECMWF a Copernicu dokumentuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a rok 2024 byl nejteplejší v historii měření.Jednotlivý dubnový výstřel to sám o sobě nedokazuje, ale dobře zapadá do obrazu, který klimatologové skládají už řadu let.

Otázka, jestli jde o vlnu veder nebo jen o epizodu předčasného tepla, je do jisté míry terminologická. Météo-France mluví o chaleur précoce, Met Office připomíná, že oficiální definice heatwave závisí na délce a lokálních prahových hodnotách. Pro lidi v Bordeaux nebo Daxu, kteří v prvním dubnovém týdnu otevírali okna a hledali stín, je ale tenhle rozdíl spíš akademický.