Na dálnicích se objevila nová značka. Pokuta přes 3 000 Kč hrozí za jízdu v pruhu, který vypadá úplně normálně

Představte si situaci: jedete po pařížském okruhu, provoz houstne, držíte se levého pruhu. Žádné fyzické oddělení, žádná jiná barva asfaltu. Jenže nad pruhem se rozsvítí bílý kosočtverec na modrém podkladu, a vy jste právě vjeli do vyhrazeného pruhu, kam sólo řidič nesmí. Kamera vás zachytí, úředník přestupek potvrdí a za pár týdnů vám do schránky v Česku dorazí složenka na 135 eur, tedy zhruba 3 300 korun. Není to teorie. Systém běží od 3. března 2025 a kontroluje ho umělá inteligence napojená na síť kamer.

Kde přesně nové pruhy fungují a kdy se aktivují

Francie spustila vyhrazené pruhy pro spolujízdu na dvou typech komunikací kolem Paříže. Na samotném pařížském okruhu (périphérique) jde o úsek mezi quai d’Issy a porte de Bercy v obou směrech. Aktivace probíhá ve všední dny od 7:00 do 10:30 a od 16:00 do 20:00, mimo svátky. Vedle toho fungují pruhy na dálnicích A1 (Roissy–Saint-Denis směr Paříž, ráno 6:30–10:00; Saint-Denis–napojení na A86 směr ven, odpoledne 17:00–18:30) a A13 (Roquencourt–tunel Saint-Cloud směr Paříž, 7:00–10:00).

Klíčový detail: mimo uvedené časy je levý pruh zcela normální. Rozhoduje výhradně okamžitý stav světelné signalizace, tedy rozsvícený bílý kosočtverec. Jakmile zhasne, může tudy jet kdokoli. Právě proto je tahle past tak zákeřná: pruh se vizuálně nemění, nemá jiný povrch ani svodidla. Změní se jen jeho právní režim, a to během sekund.

Na dálnicích A1 a A13 navíc aktivaci pruhu doprovází snížení maximální rychlosti na všech pruzích na 70, případně 50 km/h podle hustoty provozu. Pokud si všimnete, že proměnné tabule náhle ukazují nižší limit, je to varovný signál, že levý pruh právě přepnul do režimu spolujízdy.

Kdo smí do pruhu a jak kamery počítají pasažéry

Podmínky se liší podle úseku. Na dálnicích A1 a A13 stačí pro běžné osobní auto minimálně dvě osoby ve vozidle. Dále mohou pruhem projíždět autobusy, taxi a vozidla záchranného systému. Na pařížském okruhu je výčet širší: kromě spolujízdy sem smějí i VTC s klientem, motocykly při průjezdu mezi pruhy se dvěma osobami nebo držitelé průkazu pro osoby se zdravotním postižením zaregistrovaní v systému Handi’Stat.

Kontrolu zajišťuje systém popsaný na Service-Public.fr: kamery s umělou inteligencí rozpoznávají kategorii vozidla, čtou přední i zadní registrační značku a (což je pro řidiče nejpřekvapivější) počítají pasažéry vpředu i vzadu. Nejde ale o plně automatický radar. Po strojovém vytipování podezřelého vozidla následuje kontrola oprávněným úředníkem, který přestupek buď potvrdí, nebo zamítne. Francouzské úřady tento postup označují jako videoverbalizaci.

Pokuta 135 eur a cesta do české schránky

Sankce za neoprávněný vjezd do aktivního vyhrazeného pruhu činí ve Francii 135 eur. Jde o přestupek čtvrté třídy. Při aktuálním kurzu kolem 24,50 Kč za euro vychází pokuta přibližně na 3 300 korun.

Podstatnější než samotná částka je mechanismus doručení. Evropská směrnice o přeshraniční výměně údajů o dopravních přestupcích výslovně zahrnuje kategorii „jízda v zakázaném pruhu“. Francie tak může prostřednictvím unijního systému zjistit vlastníka českého vozidla a zaslat výzvu k úhradě přímo na adresu v Česku. Ministerstvo dopravy ČR doporučuje doručené zahraniční výzvy neodkládat; u pravomocných peněžitých sankcí může dojít i na přeshraniční pomoc s vymáháním. Argument „nevěděl jsem, co ten kosočtverec znamená“ není právní ochrana.

Francie není jediná, a Česko zatím jde jinou cestou

Vyhrazené pruhy pro spolujízdu nejsou francouzský experiment. Španělsko provozuje takzvané pruhy BUS-VAO už od roku 1995, kdy první z nich otevřelo na dálnici A-6 u Madridu. Tamní pokuta za jízdu zakázaným pruhem dosahuje 200 eur a čtyř trestných bodů. Německo má od roku 2020 v silničním zákoně značku pro „mehrfachbesetzte Personenkraftwagen“, tedy auta s minimálně třemi osobami, ale plošně ji zatím nezavedlo; Hamburk teprve v koaliční smlouvě z roku 2025 prověřuje kombinaci autobusových pruhů s pruhy pro spolujízdu.

A Česko? Ve veřejně dohledaných plánech ministerstva dopravy se žádný záměr na pruhy pro spolujízdu po francouzském vzoru neobjevil. U Brna stát komunikuje rozšíření D1 na šest pruhů, pro Prahu chybí jakýkoli oficiální dokument o vyhrazení pruhu pro spolujízdu. Česká strategie zatím stojí na přidávání asfaltu, ne na chytřejším využití toho stávajícího.

Proč je to důležitější, než se zdá

Francouzský model ukazuje směr, kterým se evropské dopravní řízení posouvá. Tam, kde už další pruh fyzicky nepřistavíte, začnete ten stávající sdílet jinak: dynamicky, podmíněně, s kamerovým dohledem. Pro českého řidiče mířícího na dovolenou nebo služební cestu do Paříže z toho plyne jediné praktické pravidlo: sledujte, co svítí nad pruhem. Bílý kosočtverec znamená, že bez spolucestujícího tam nemáte co dělat. A složenka z Francie cestu domů najde.