Obdržel největší dávku radioaktivního záření ze všech lidí na světě. Plakal krev a jeho kůže se rozpadala

Když se objeví zmínka o jaderné havárii, tak si většina vybaví právě tu černobylskou, která se udála 26. dubna roku 1986. Ta s sebou nesla rozšíření nebezpečného radioaktivního mraku, jenž v té době doputoval až k tehdejšímu Československu. Kromě této závažné tragédie však existuje další, o které se zatím tolik nemluvilo, respektive není tak známá.

Japonská tragédie

Udála se celých třináct let po té černobylské, konkrétně třicátého září 1999 v japonském městě Tokaimura. Z této události pochází příběh muže, jenž je považován za nejradioaktivnějšího na světě. Respektive byl ozářen neuvěřitelným množstvím tohoto škodlivého záření. Jaderná elektrárna byla postavena čtyři roky předtím, než se Hisashi Ouchi vůbec narodil.

Japonsko není země bohatá na přírodní zdroje, a tak hledala možnost, jak podpořit svůj energetický průmysl. Řešení našla v jádře. Japonci však neuhlídali to hlavní. A to bezpečnost práce v tomto oboru. Hisashi pracoval v části, kde byl obohacován uran. Samotný proces je velmi komplikovaný. Spočívá v několika stupních, které zahrnují smíchání přísad v přesném poměru a časovém rozhraní.

Agónie a kožní štěpy

Společnost však v jednom období nestíhala splnit své výrobní normy. Tři pracovníci včetně Hisashiho se rozhodli obejít práci automatických čerpadel dusičnanů a práci urychlit vlastními silami. Bohužel jejich snažení dospělo ke kritickému okamžiku a modré explozi. Všichni tři byli ozářeni. Po převezení do nemocnice bylo zjištěno, že nemá v krvi žádné leukocyty. Tudíž žádnou obranyschopnost. Z očí mu tekla krev.

Today marks the 21st anniversary of the Tokaimura criticality accident. This alarmingly jaunty animation explains the story of how nuclear technician Hisashi Ouchi suffered the largest dose of radiation any human has experienced. It is very, very grim.https://t.co/47xQ22rbSF pic.twitter.com/9RXIMcJecp

— Daniel Pietersen (@pietersender) September 30, 2020

Následující týdny prožil v agónii s těžkými popáleninami a kožními štěpy. Jeho rodina podporovala jeho léčbu až do posledního okamžiku. On však od první chvíle prosil o smrt, která by ukončila jeho utrpení. Těsně před svou smrtí dostal během jedné hodiny tři infarkty. Po třiaosmdesáti dnech zemřel ve věku pětatřiceti let. Tak končí příběh nejozářenějšího muže planety.