Meteorologové upřesnili předpověď: Počasí bude jako na horské dráze, teplo bude střídat mráz

Duben letos předvádí přesně to, co na něm lidé nesnášejí i milují zároveň. Pátek a sobota začínají chladněji, maxima se pohybují kolem deseti až třinácti stupňů, ale neděle 5. dubna přinese skok na devatenáct až dvaadvacet stupňů. Jenže ještě než si na to Česko stihne zvyknout, začnou meteorologické modely znovu kreslit rána na hraně mrazu. Ve středu 8. dubna ukazuje celostátní předpověď minimum minus jeden stupeň, v Ostravě stejně, v Brně jeden stupeň nad nulou. Praha vychází o trochu lépe, ale i tam se ranní teploty propadnou zpět ke dvěma stupňům.

Nadprůměrný týden a mrazivé ráno nejsou v rozporu

ČHMÚ v měsíčním výhledu uvádí, že týden od 6. do 12. dubna bude s poměrně velkou pravděpodobností teplotně nadprůměrný. To zní uklidňujícím dojmem, ale je potřeba vědět, co to číslo vlastně říká. Průměr za celý týden a za celé Česko může být nad normálem, a přesto se v konkrétní ráno a konkrétní lokalitě objeví teplota na nule nebo pod ní. ČHMÚ to sám otevřeně přiznává: měsíční výhled je vytvářen pro republiku jako celek a nemůže postihnout regionální odlišnosti ani krátkodobé výkyvy. Jinými slovy, „nadprůměrný týden“ je statistická zpráva, ne záruka příjemného rána.

Krátkodobá předpověď, která je spolehlivá zhruba na pět dní dopředu, mluví konkrétněji a méně optimisticky. Právě ta ukazuje ten skok z nedělních dvaadvaceti stupňů zpět k nočním teplotám kolem nuly a pod ní v polovině týdne. Tohle napětí mezi dlouhým a krátkým výhledem není chyba meteorologů, ale přirozená vlastnost předpovídání počasí, o které se při čtení zpráv o počasí příliš nemluví.

Teplo jako past pro zahrádkáře i ovocnáře

Krátké oteplení je přesně ten moment, kdy lidé vytáhnou sazenice, přesunou balkonové květiny ven a rozhodnou se, že bundu už nepotřebují. A právě tehdy může přijít studené ráno, které napáchá nejvíc škody. Výzkumníci z ČHMÚ a Mendelovy univerzity v Brně ukázali, že začátek kvetení třešní se v Česku posunul v průměru o téměř čtrnáct dní dříve, přičemž riziko pozdního mrazu zůstává nebo v některých polohách dokonce roste. Rostlina je v citlivé fázi dřív, ale mráz přichází ve stejnou dobu jako dřív.

Tohle není jen akademická poznámka. Po jarních mrazech v roce 2024 odhadlo ministerstvo zemědělství, že úroda ovoce v Česku klesla oproti pětiletému průměru o sedmdesát sedm procent, ze zhruba sto třiceti devíti tisíc tun na pouhých třicet jedna tisíc tun. Stát pak musel řešit mimořádné kompenzace pro postižené pěstitele, a to i s pomocí evropských fondů. Jeden dubnový mráz tedy není meteorologická banalita, ale potenciálně velmi drahá záležitost.

Hory a chladnější regiony pocítí výkyv nejostřeji

Zatímco Praha a Brno zažijí spíš sešup z jarních teplot zpět do chladnějšího rána, v horských oblastech je situace výraznější. V Harrachově mají po nedělních šestnácti stupních klesnout noční minima na minus jeden až minus dva stupně, a to hned od pondělí. Na Kvildě čeká ve čtvrtek ráno minus jeden stupeň. Pro lidi v nížinách to může znít vzdáleně, ale právě v těchto oblastech jsou sady a zahrady, které jarní mráz zasáhne jako první a nejtvrdší.

iZdroj fotografie: George Chernilevsky / Creative Commons / CC BY-SA

Regionální rozdíl je přitom důležitý i pro plánování víkendu. Nedělní výlet do přírody při dvaceti stupních zní lákavě, ale kdo míří do hor nebo na chladnější místa, měl by počítat s tím, že tamní teploty budou nižší a návrat chladu přijde rychleji než v Praze. Nejrozumnější přístup k tomuto týdnu je brát nedělní teplo jako příjemnou epizodu, ne jako signál, že jaro je definitivně usazené. Sazenice citlivé na mráz nechte raději ještě uvnitř, bundu neschovávejte a ranní dojíždění ve středu a čtvrtek plánujte s rezervou. Duben v Česku nikdy nebyl měsíc, který by se nechal snadno přečíst.