Letošní letní výhled není jen o červených mapách teplot. Je o neobvyklé kombinaci signálů, která dohromady říká víc než každý z nich zvlášť.
Léto 2026 se na mapách mezinárodních meteorologických center nerýsuje jako klidná horká sezóna, ale jako nervózní směs vedra, vysychání a prudkých atmosférických zvratů. Světová meteorologická organizace (WMO) v aktualizaci z 23. března 2026uvádí pro Evropu střední až vysokou pravděpodobnost nadnormálních teplot v období dubna až června. To samo o sobě by bylo jen dalším teplým létem. Jenže letos se k tomu přidává něco, co konkurenční texty většinou přehlíží: Česko do sezóny vstupuje z výrazně napjatější výchozí pozice než v předchozích letech.
Česká půda startuje v deficitu
Březen 2026 byl v Česku o 2,0 °C teplejší než normál pro období 1991–2020 a zároveň přinesl jen 19 mm srážek, tedy 41 % normálu. To není jen nepříjemná statistika, je to konkrétní problém pro každého, kdo má zahradu, pole nebo závisí na vodě z místního zdroje. Navíc rok 2025 skončil srážkově na 83 % normálu a ČHMÚ ve své roční zprávě zaznamenal ve většině sledovaných povodí převahu podprůměrných průtoků. Jinými slovy: i kdyby letošní léto bylo teplotně úplně průměrné, krajina by ho nesla hůř než před pěti lety, protože zásobníky vody v půdě i tocích jsou slabší. Vedro, které by jindy bylo jen nepříjemné, může letos přijít na půdu, která nemá z čeho brát.
Modely vidí silný signál, ale samy brzdí
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) v dubnu 2026 upozornilo, že jeho sezónní modely i systém Copernicus C3S naznačují podmínky, které mohou favorizovat rozvoj El Niña v druhé polovině roku. El Niño samo o sobě neznamená automaticky horké léto v Česku, ale přispívá k celkovému oteplení atmosféry, které se pak projevuje i v Evropě. Zároveň ECMWF výslovně připomíná, že jaro je kvůli takzvané jarní bariéře předvídatelnosti obdobím zvýšené nejistoty a přesnější obraz se skládá až na přelomu května a června. Sezónní výhledy navíc nepracují s týdenním rozpisem počasí, ale s odchylkami od normálu za celé měsíce, to je zásadní rozdíl, který většina mediálních zpracování tohoto tématu přeskočí. Signál je reálný, ale není to věštba.
Léto kontrastů, ne jednolité vlny veder
Právě tady leží to, co dělá letošní výhled skutečně neobvyklým. Nejde o jednoduchou předpověď „bude horko“. WMO ve stejné aktualizaci zmiňuje pro části Evropy i slabý sklon k nadnormálním srážkám, což naznačuje spíš léto plné kontrastů: periody vedra střídané prudkými bouřkovými vpády, nikoli rovnoměrně suché prázdniny. Pro střední Evropu je takový scénář typičtější než jednoduché sucho, ale letos může být intenzita obou extrémů vyšší. Evropa přitom vstupuje do sezóny na mimořádně teplém klimatickém pozadí, rok 2025 byl podle Copernicu třetí nejteplejší v historii měření na kontinentu, s průměrnou teplotou o 1,17 °C nad normálem 1991–2020. Každá letní vlna veder tedy přichází do systému, který je už výchozím stavem rozehřátý víc než dřív.
Česká republika sezónní předpovědi na celé léto standardně nezveřejňuje, ČHMÚ pracuje s kratšími výhledy a sezónní produkty přenechává mezinárodním centrům. Kdo chce vědět, co čekat, musí číst WMO a ECMWF a přeložit si jejich mapy do domácí reality. A ta říká, že letošní léto může být náročné ne proto, že by modely slibovaly rekordní vedra každý týden, ale proto, že se poprvé za dlouho skládá tolik nepříznivých faktorů najednou: teplé evropské pozadí, suchý start jara, oslabená půda a hydrologická pozice po dvou podprůměrných srážkových letech. Přesnější obraz přinese až konec května, ale čekat na něj a nic neplánovat by bylo stejně naivní jako věřit každé červené mapě bez kontextu.