Meteorologové nevěří vlastním očím, na několika místech padaly teplotní rekordy

Jedna dubnová neděle stačila k tomu, aby na devíti dlouhodobě měřících stanicích padly rekordy pro tento den a jih Moravy vypadal spíš jako konec května než začátek jara. Přitom za pár dní mají teploty klesnout k nočním mrazům. To není dramatizace, to je přesný popis toho, co se stalo a co přijde.

Letní den v dubnu? Chyběla desetina

V české meteorologii se letním dnem rozumí den, kdy maximální teplota vzduchu dosáhne alespoň 25 stupňů. Dyjákovice se k té hranici přiblížily na vzdálenost, kterou teploměr ani pořádně nerozliší. Druhá nejvyšší hodnota v zemi patřila Brodu nad Dyjí s 24,8 stupně, tam také padl rekord pro 5. duben, stejně jako v Dyjákovicích o dvě desetiny výše než dosavadní maximum z roku 2016. Nejstarší přepsaný rekord připadl na Kuchařovice, kde 23,8 stupně překonalo hodnotu z roku 1959 o celých 1,6 stupně. Šedesát sedm let starý záznam vydržel přes šest desetiletí a jeden dubnový odpoledne ho smazalo.

Epicentrum bylo na jihu Moravy, ale ne jen tam

Z devíti rekordů jich pět padlo v Jihomoravském kraji, tři na Vysočině a jeden v Ústí nad Labem-Vaňově. Právě severočeský případ je zajímavý: v Doksanech bylo ještě teplejší, 24,6 stupně, ale tamní místní rekord to nepřekonalo. Vaňov s 24,4 stupně rekord měl. Tohle není detail pro meteorologické nadšence, ale dobrá ukázka toho, jak fungují denní rekordy: nejde o absolutní maximum pro celé Česko, ale o nejvyšší naměřenou hodnotu na konkrétní stanici pro konkrétní datum. A právě proto je devět přepsaných rekordů na začátku dubna silný výsledek, každý z nich znamená, že na daném místě nebylo 5. dubna nikdy tak teplo, odkdy tam měří.

Po skoro letním víkendu přijdou mrazy

Kontrast, který přijde během několika dní, je přinejmenším stejně pozoruhodný jako samotné rekordy. Od pátku se mají maxima pohybovat mezi 9 a 14 stupni, na severovýchodě i kolem 8 stupňů, a noční minima mohou klesnout až na minus čtyři stupně. Pro zahrady a sady, kde po teplém víkendu kvetoucí stromy nabraly tempo, to může být nepříjemné překvapení. Příroda reaguje na teplo rychle, na mráz pak stejně tak.

iZdroj fotografie: Pixabay

Rekordní neděle nezačala ve vzduchoprázdnu

Jeden teplý den sám o sobě nic nedokazuje, to je námitka, která zazní vždy a je oprávněná. Jenže nedělní výstřel nepřišel odnikud. Zima 2025/2026 byla v Česku devátou zimou v řadě teplejší než klimatický normál pro období 1991 až 2020. Rok 2024 byl podle ČHMÚ nejteplejším rokem v historii měření od roku 1961, s průměrnou roční teplotou o dva stupně nad normálem. A právě v dubnu 2024 přišel první letní den roku už 1. dubna a první tropický den, tedy den s maximem nad 30 stupni, 7. dubna, což byl nejčasnější takový záznam v historii pozorování. Nedělní rekordy jsou tedy epizodou, která by sama o sobě mohla být náhodou, ale v kontextu posledního desetiletí působí jako součást delšího vzorce.