Mladá maminka naučila své děti, aby dělaly domácí práce bez nucení a otrávených obličejů

Velké množství rodičů ví, jak těžké je přimět své ratolesti uklízet. Většina dětí tuto činnost z duše nenávidí a již z principu ji nechce vykonávat. Záleží především na rodičích, jak své děti vychovávají a vedou k čistotě a úklidu. Někdy je však opravdu těžké donutit své potomky, aby si po sobě uklízeli. Kirsty Ketley je dvaačtyřicetiletá specialistka na rodičovství ze Surrey. Podle ní není složité přimět děti, aby dělaly domácí práce. Je důležité, aby měly respekt a zodpovědnost za veškeré domácí práce, a cítily se tak důležité.

Matka svou metodu praktikuje na vlastních dětech

Kirsty je matkou desetileté Elly a šestiletého Lea a svou výchovnou metodu nazývá „respektující rodičovství“. Jednoduše svým dětem říká, že pokud domácí práce nebudou dělat, zkrátka nebudou hotové. Žena se svěřila: „Již od batolecího věku jsem dávala svým potomkům kontrolovanou volbu. Nabídla jsem jim možnosti, ze kterých si mohli vybrat, jako například oblečení, jídlo, apod. A to jim pomohlo cítit se důležitě, že mají kontrolu, a to je to, po čem děti již od malička touží. Je nutné je již od začátku učit zodpovědnosti.“

Kirsty, která svůj výchovný styl popisuje jako „respektující a uvolněný“, se podělila o několik nejlepších tipů, jak přimět děti, aby se staraly o své vlastní věci a přebíraly zodpovědnost bez toho, aniž by je to otravovalo. Ve videu sdílí, jak přiměla Ellu a Lea začít si stlát postele, aniž by jim to musela sama říkat a nutit je do toho.

Chce to čas, ale funguje to

Uvedla: „Abych dosáhla toho, že si děti ustelou své vlastní postele, trvalo to nějaký čas, ale jediné, co jsem jim řekla, bylo, že pokud si neustelou postele sami, nikdo to za ně neudělá a zůstanou neustlané. Je tedy zcela na nich, zda chtějí, aby měli ustláno, nebo ne. Netlačila jsem na ně, ale když ji neustelou, tak ustlaná nebude.“

iZdroj fotografie: Pexels

Když tuto metodu na svým dětech vyzkoušela, zjistila, že to zabere čas, ale funguje to. A dodala, že její dcera Ella si svou postel denně stele a pokoj udržuje čistý a uklizený. Její syn Leo se do této fáze také časem dostane, ale zatím ještě potřebuje občas pomoci. Zatím si postel stele téměř každé ráno, i když občas je nutné ho povzbudit. Kirsty vysvětlila: „Nechat je, aby se sami rozhodli, kdy si uklidí, nám ušetřilo vyjednávání a otravování. Mají z toho skutečný pocit sebeuspokojení a hrdosti. Někdy sice požádají o pomoc, ale to je v jejich věku samozřejmé.“

Nejlepší tipy pro výchovu

Zde jsou Kirstyiny nejlepší tipy pro její techniku ​​„respektujícího rodičovství“:

Začněte co nejdříve

Začněte tím, že nejprve dáte dětem zodpovědnost za sebe samé a své vlastní věci. Tedy jejich pokoje, hračky a oblečení. Abyste jim pomohli, ujistěte se, že každá věc má své místo, čímž bude pro ně snazší je uklidit. Ze začátku jim s úklidem pomáhejte a ukažte, jak to správě dělat. Postupně poté snižujte svou pomoc až do té doby, než úkol zvládnou samy. Je důležité začít již v opravdu raném věku. Už od batolete se děti mohou naučit uklízet, především je nutné, aby věděly, že věci mají své místo.

Sami dělejte to, co je učíte

Dobrý vzor a pomoc při úklidu je důležitá. Nebraňte jim dělat věci, protože je to pro vás rychlejší a snazší, tak se to nikdy nenaučí. Pokud za ně stále budete něco dělat, akorát jim dáte jistotu toho, že vždy ustoupíte a úkol provedete za ně. Ukažte jim, jak na to, veďte je, ale poté ať si na to přijdou samy a dělají si to po svém. Je ale nutné, aby věděly, že mohou kdykoli požádat o pomoc, když ji budou potřebovat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Žádná pravidla a seznamy

Vyhněte se kontrolním seznamům a pravidlům pro domácí práce. To totiž může způsobit, že se děti budou cítit pod tlakem, aby věci udělaly. Některé děti na toto nereagují dobře a mohou se poté cítit tak, že selhaly. Místo toho jim raději dejte vědět, že od nich očekáváte, že budou „makat“. A pokud je požádáte, aby s něčím pomohly, pak bez odmlouvání pomohou.

Kompromisy jsou klíč

Dělejte kompromisy všude, kde můžete. Je pravda, že o některých věcech by se nemělo vyjednávat, ale úkony, jako je udržování pořádku v pokoji nebo domácí úkoly, by měly být v konečném důsledku na dítěti. Můžete je vést a pomoci jim porozumět důsledkům toho, že konečné rozhodnutí by mělo být na nich, a oni se z následků brzy poučí.