Když se vážně zraněná žena probrala z kómatu, zjistila, že miminko, na které se neuvěřitelně těšila, zemřelo. Má na něj jen vzácnou památku, která vznikla, když o sobě nevěděla.
Při dopravních nehodách ročně zemře na celém světě 1,2 milionů lidí a dalších 50 milionů vyvázne podle údajů Světové zdravotnické organizace se zraněním. Někdy jde pouze o šrámy, které se brzy zahojí, ale ve velké spoustě případů se zraněné oběti havárií potýkají s následky celý život. Když do vozu jedné ženy narazilo auto, které řídil zdrogovaný muž, byla těhotná. Srážka byla zdrcující. Žena strávila několik dní v kómatu a miminko nepřežilo. Vyrovnat se se zdravotními následky a ztrátou dítěte je pro ni neuvěřitelně těžké.
Další děti už žena mít nemůže
Když do vozu Julie Restové narazilo na jedné ze silnic amerického města Ogden auto Andrewa Reardona, byla ve 27. týdnu těhotenství. Muž usedl za volat pod vlivem drog. Na stopce nezastavil a narazil do vozu, v němž jela nastávající matka. „Viděla jsem světlomety a říkala jsem si, že nebrzdí, že nezastaví,“ vypráví Julie. To je to poslední, co si z nehody pamatuje. Záchranáři zraněnou ženu odvezli do nemocnice, kde strávila sedm dní v kómatu.
Lékařům se podařilo zachránit Julii život, ale miminko bohužel nepřežilo. Zdrcená žena je šťastná, že má na dceru Azarii Rose alespoň jedinou hmatatelnou vzpomínku. Její rodina ji totiž v době, kdy byla v kómatu, vyfotila s miminkem v náručí. Sice si to nepamatuje, ale má památku, kterou si velmi cení. „Musela jsem podstoupit hysterektomii, takže už nemůžu mít děti,“ smutně podotýká žena. Zranění, se kterými ji přivezli do nemocnice, byla vážná.
Za smrt miminka čekala vyšší trest
Během doby, kdy byla v kómatu, museli lékaři provést i císařský řez. „Zlomila jsem si při nehodě záda, poškodila jsem si tlusté střevo a močovod. Udělali mi akutní císařský řez, aby se pokusili zachránit Azarii. Ztratila jsem hodně krve a třikrát zkolabovala,“ vypráví Julie. Přestože od nehody uplynuly už tři roky, dodnes pokračuje její fyzická i psychická rekonvalescence. Navíc ji trápí pocit nespravedlnosti. Viník jejího utrpení prý nebyl dostatečně potrestán. „Myslela jsem si, že trest bude drsnější, zejména kvůli mému dítěti,“ dodává.
Řidič, který nehodu způsobil, se v souvislosti se zraněním Julie doznal k ublížení na zdraví. Ale nebyl obviněný ze smrti miminka. „Stalo se to kvůli němu. Nic jiného než to, že nezastavil na stopce, nezpůsobilo, že tady moje dítě už není. Měl být obviněný z její vraždy,“ rozčiluje se žena. Podle tamní legislativy to ale nelze. Kdyby se malá Azaria po porodu alespoň jednou nadechla, mohlo být obvinění rozšířené. Z lékařského hlediska se však narodila mrtvá, takže viník nehody nemohl být obviněný z toho, že způsobil její smrt.
Viník nehody požádal o podmínku
S traumatizujícím zážitkem se žena snaží vyrovnat. Nezbylo jí nic jiného. Když byl viník nehody loni v srpnu odsouzený k 1 až 3 letům vězení, přijala to, přestože se domnívá, že vyvázl snadno. Chtěla za vším udělat tlustou čáru, aby mohla znovu začít žít. Jenže děsivá událost se vrací jako bumerang. Necelých pět měsíců poté, co muže zavřeli, informoval Julii odbor nápravných zařízení, že požádal o podmíněné propuštění. Nemohla tomu uvěřit.
Před komisí, která o podmínce bude rozhodovat, má viník nehody stanout v dubnu. Neodseděl si za mřížemi ani rok. „To je absurdní. Prostě další rána. Mám čím dál větší pocit, že se mi nedostává spravedlnosti,“ říká se slzami v očích Julie. Nehodlá se ale vzdát. Plánuje, že komisi napíše dopis a požádá, aby podmínku zamítla. Smutek a deprese zahání vařením. Odškodné z nehody použila na otevření malé restaurace. Jejím hostům neunikne malá část podniku s fotografií a příběhem malé Azarie.