Zoufalí rodiče po své dceři horečnatě pátrali dlouhé roky. Jejich úsilí ale nikam nevedlo. Holčičku marně hledala i policie, která se domnívala, že je pravděpodobně po smrti.
Zoufalým rodičům se v mžiku převrátil život vzhůru nohama. Přišli totiž o svou milovanou malou dcerku. Ztratila se ve vlaku a jako kdyby se po ní znenadání slehla zem. Usilovné pátrání nikam nevedlo. Úspěšná nebyla ani policie, která případ roky marně vyšetřovala. Všechno šlo do ztracena. Uplynulo dvacet let a manželům, kteří nepřestali doufat, že svou dceru jednou znovu spatří, najednou svitla jiskřička naděje.
Záhadně zmizela během cesty vlakem
Neuvěřitelný příběh běloruské rodiny se začal odehrávat v roce 1999, kdy byly Julii Gorinové pouhé čtyři roky. Jednoho dne cestovala se svým otcem Viktorem Moiseenkem vlakem z Minsku do Asipovičy. Jenže se stalo něco opravdu podivného. Holčička záhadně zmizela během doby, kdy její táta podřimoval. Jakmile se vzbudil, byl vyděšený a začal Julii hledat. Nevysvětlitelně však z vlaku prostě zmizela.
Celé roky po své dceři zdrcení manželé pátrali. Odmítali se vzdát naděje, že se znovu setkají. Spoustu týdnů jezdili pořád dokola stejnou vlakovou trasou, vyptávali se, vylepovali letáky, hledali ji v opuštěných domech i v lesích, ale všechno bylo marné. Aby toho nebylo málo, policie je navíc podezřívala, že dcerku zabili. „Bylo to hrozné. Museli jsme se přestěhovat, abychom mohli dál žít,“ řekla Juliina matka Ljudmila webu DailyMail.
Skončila v sirotčinci, odkud šla do pěstounské rodiny
Roky plynuly a nikdo netušil, kde dívka je. Osmnáct let po jejím zmizení policie případ znovu otevřela. Rodiče byli stále podezřelí a podstoupili dokonce testy na detektoru lži. Později se ukázalo, že Julii z vlaku unesl neznámý muž se ženou. Převezli ji do ruského města Rjazaň, které je vzdálené 800 kilometrů od místa, kde se ztratila. Skončila v sirotčinci a poté šla do pěstounské péče. Julia si na rodiče pamatovala a v dospělosti je začala hledat.
S pomocí svého přítele rodinu Moiseenkových, kteří nemohli uvěřit vlastním očím a uším, že se to děje, našla. Následné testy DNA prokázaly, že jsou jejími rodiči. Shledání po dvaceti letech bylo velmi emotivní. „Nemohli jsme ani mluvit, jen jsme plakali a objímali se,“ svěřila se Julia webu Mirror s tím, že si pak s rodiči dlouhé hodiny povídala a otec ji prosil o odpuštění, že ji tehdy ve vlaku nedokázal ohlídat.