Letošní zima má být v celé Evropě jiná, než jsme zvyklí. Do počasí promluví jev, který rychle zesiluje každým týdnem

V květnu 2026 ukazoval klíčový index Niño-3.4 sotva +0,4 °C. V červnu +0,7 °C. V srpnu už +1,8 °C. Během čtyř měsíců se rovníkový Pacifik rozehřál tempem, které meteorology přimělo sáhnout po slovech jako „historická epizoda“. Zářijový výhled americké agentury NOAA dává 98% pravděpodobnost, že El Niño v období říjen až prosinec dosáhne kategorie „very strong“, tedy indexu RONI nad 2,0 °C. A evropská služba Copernicus pro období prosinec 2026 až únor 2027 ukazuje nadprůměrné teploty prakticky nad celým kontinentem. Česko nevyjímaje.

Co přesně znamená „více než 90% šance“

Čísla, která v posledních dnech kolují médii, si zaslouží přesný kontext. NOAA v zářijové diagnostice pracuje s takzvaným Relative Oceanic Niño Index, který porovnává teplotu v oblasti Niño-3.4 vůči tropickému průměru. Pro kategorii „very strong“, tedy RONI ≥ 2,0 °C, agentura uvádí:

• SON 2026 (září až listopad): 97 %
• OND 2026 (říjen až prosinec): 98 %
• NDJ 2026/2027 (listopad až leden): 93 %

Právě z těchto čísel vychází souhrnná formulace o „více než 90% šanci“. Nejde o pravděpodobnost konkrétního počasí nad Prahou nebo Brnem. Jde o pravděpodobnost, že tropický Pacifik bude v nadcházejících měsících mimořádně teplý a že tento signál vstoupí do globální atmosférické cirkulace s odpovídající silou.

Kolumbijský institut IRI to potvrzuje z jiného úhlu: všech 22 modelů, které sleduje, drží El Niño v kategorii „very strong“ od podzimu až do zimy. Taková jednomyslnost je vzácná. Modely se neshodují jen na tom, jak přesně vysoký bude vrchol, ale o tom, že bude výjimečný, nepochybuje žádný z nich.

Jak se tropický signál přepisuje do evropského počasí

Tady začíná složitější část příběhu. El Niño mění konvekci nad Pacifikem, posouvá proudová pásma a spouští řetězec dálkových vazeb v atmosféře, takzvané telekonexe. Pro Evropu se ale signál nepřenáší přímo. Filtruje ho severoatlantická cirkulace, stav Severoatlantické oscilace a vlivy ze stratosféry.

ECMWF, tedy organizace provozující Copernicus, to říká otevřeně: evropský prostor má nižší předpovědní dovednost sezonních výhledů než tropy. Silné El Niño zvyšuje pravděpodobnost určitého režimu počasí, ale nezaručuje ho. Při El Niño 2015/2016 byly v Evropě velmi teplé hlavně listopad a prosinec, zatímco později se na severu kontinentu objevil i chladnější signál. Každá velká epizoda se projevila trochu jinak.

Proto je podle nás přesnější říct: letošní El Niño posouvá kostky. Nezaručuje výsledek každého hodu, ale mění pravděpodobnosti. A posouvá je výrazněji než cokoli, co jsme v posledních letech viděli.

Co to znamená pro Česko, a co ne

Copernicus řadí Česko do širokého pásu nadprůměrně teplého signálu pro zimu 2026/2027. Přesnou odchylku ve stupních Celsia pro naše území ale žádný otevřený primární zdroj neuvádí, a bylo by nepoctivé si ji vymýšlet.

Co říct můžeme: zvýšená pravděpodobnost teplejší zimy v sezonním průměru neznamená absenci mrazů ani sněhu. Stačí se podívat na loňskou zimu. ČHMÚ ji vyhodnotil jako nadprůměrně teplou, celkově o 0,5 °C nad normálem. Přesto leden 2026 skončil 1,5 °C pod normálem, na Kvildě-Perle naměřili −30,6 °C a v některých nižších polohách vydržela souvislá sněhová pokrývka přes měsíc. Teplá zima a mrazivý týden se nevylučují.

Praktické důsledky pro běžný život? Směr je jasný: kratší a méně spolehlivá přírodní sněhová pokrývka hlavně v nižších a středních polohách hor, větší závislost lyžařských areálů na technickém zasněžování. ČHMÚ dlouhodobě eviduje sestupný trend trvání sněhové pokrývky v Krkonoších i Jizerských horách. Kdo plánuje zimní dovolenou, udělá dobře, když upřednostní výše položená střediska, rezervuje s možností storna a rozhodování nechá co nejdéle na krátkodobých předpovědích.

Účty za vytápění? Eurostat potvrzuje dlouhodobý pokles takzvaných heating degree days v EU a IEA ukazuje, že mírnější zima skutečně snižuje poptávku po energiích. Ale čistý dopad na peněženku závisí na cenách energií, izolaci domu i na tom, jestli zrovna váš region zasáhne dvoutýdenní mrazová epizoda. Slibovat konkrétní úsporu by bylo nezodpovědné.

Může jít o nejsilnější El Niño v historii?

NOAA dává 75% šanci, že tříměsíční RONI za období říjen až prosinec překročí +2,5 °C. To by znamenalo překonání předchozích velkých epizod v tomto konkrétním měřítku. Medián modelů pro OND ukazuje +2,67 °C, pro NDJ +2,57 °C.

Jenže historické srovnání je ošidné. Studie NOAA z roku 2016 ukázala, že tři dosud nejsilnější El Niño (1982/1983, 1997/1998 a 2015/2016) nejsou při započtení nejistot v indexu Niño-3.4 od sebe statisticky jasně oddělitelné. Navíc NOAA letos operativně přešla na index RONI, takže přímé srovnání se staršími hodnotami ONI vyžaduje opatrnost. Poctivější formulace zní: letošní epizoda se může zařadit mezi nejsilnější v moderních záznamech. Jestli bude „ta“ nejsilnější, závisí na tom, jakou metriku si vyberete.

Proč nejde jen o Pacifik

Rozhodující otázka pro českou zimu nezní „jak silné bude El Niño“, na to už odpověď víme. Zní „jak se signál přepíše do severoatlantické cirkulace“. A právě tady zůstává prostor pro překvapení. Copernicus i ECMWF výslovně upozorňují, že pro Evropu ENSO soutěží s interní variabilitou Atlantiku, se stavem NAO a s tím, co se děje ve stratosféře. Silný tropický signál zvyšuje šanci na mírnější zimu. Negarantuje ji.

Kostky jsou nahozené a jsou výrazně zatížené na jednu stranu. Ale pořád jsou to kostky.