Ministerstvo školství oznámilo koncem března, že školní rok 2025/2026 skončí o čtyři dny dříve. Na papíře drobnost, v rodinném kalendáři ale pro mnohé pořádný zmatek.
Rozhodnutí přišlo 31. března 2026: výuka v základních a středních školách skončí v pátek 26. června místo původně plánovaného úterý 30. června. Prakticky to znamená, že pondělí 29. a úterý 30. června jsou najednou pracovní dny bez školy, na které nikdo nepočítal. Ministerstvo to zdůvodňuje organizační racionalitou a nízkou pedagogickou efektivitou posledních dnů výuky. Jenže to, co vypadá jako rozumná administrativa, se pro tisíce rodin proměnilo v logistický rébus.
Oznámení přišlo pozdě a školy to vědí
Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc přiznal, že část ředitelů považuje načasování za problematické. Závěr školního roku se obvykle plánuje s výrazným předstihem, ne na přelomu března a dubna. Školy mají na konec června naplánované výlety, slavnostní rozloučení se žáky nebo jiné akce, které teď musí buď přesunout, nebo zrušit. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová sice změnu označila za rozumnou, ale ani ona nezpochybňuje, že pozdní oznámení komplikuje věci na obou stranách, školám i rodinám.
Družina není jistota, je to místní rozhodnutí
Přes 368 000 dětí dochází v Česku pravidelně do školní družiny, což odpovídá 61,4 % všech žáků prvního stupně. Pro velkou část rodin je to páteř každodenního fungování. Jenže vyhláška o zájmovém vzdělávání říká, že ředitel může provoz družiny o prázdninách po dohodě se zřizovatelem přerušit. Není to tedy automatický nárok, ale výsledek místního rozhodnutí, které se může lišit škola od školy, obec od obce. Kdo spoléhá na to, že nějak to půjde, riskuje, že se dozví příliš pozdě.
Ošetřovné tady nepomůže
Část rodičů možná uvažuje, že si na ty dva dny vezme ošetřovné. Jenže Česká správa sociálního zabezpečení jasně uvádí, že za školní prázdniny u zdravého dítěte nárok na ošetřovné standardně nevzniká. Výjimkou jsou situace jako nemoc dítěte nebo nepředvídané uzavření zařízení, ale plánované prázdniny mezi ně nepatří. Zbývají tedy dvě reálné možnosti: dovolená, nebo placené hlídání, a obojí něco stojí.
Pro samoživitele to není nepříjemnost, ale problém
Právě tady se ukazuje, že dva dny nejsou pro všechny stejně velká věc. Neúplné rodiny s dětmi patří v Česku k nejzranitelnějším domácnostem. V roce 2025 bylo 34,1 % z nich ohroženo příjmovou chudobou a na bydlení vydávaly průměrně 26,6 % čistých příjmů. Pro samoživitele, který nemá finanční rezervu ani flexibilního zaměstnavatele, jsou dva nečekané dny bez hlídání skutečný problém, ne jen organizační nepříjemnost. A právě tato skupina dostala nejméně času na reakci.
Mateřské školy se změna netýká
Aby bylo jasno v jedné věci, která v diskusích splývá: mateřské školy pod toto rozhodnutí nespadají. Jejich provoz se nečlení na období vyučování a prázdnin stejným způsobem jako u základních škol, a omezení provozu se u nich řeší jiným režimem. Rodiče předškoláků tedy tuto změnu řešit nemusí, ale rodiče školáků ano, a to bez ohledu na to, zda jejich dítě chodí na základní školu nebo střední.
Přes milion žáků základních škol v Česku, z toho přes 120 000 jen v Praze a skoro 150 000 ve Středočeském kraji, to není okrajový problém. Kdo má dítě na prvním nebo druhém stupni a ještě neví, co bude 29. a 30. června, měl by se zeptat školy co nejdřív, protože odpověď závisí na rozhodnutí konkrétního ředitele a zřizovatele, ne na ministerském sdělení.