Evropská léková agentura v květnu 2026 rozeslala zdravotníkům varování: antiepileptikum Ontozry může způsobit závažné poškození jater včetně jaterního selhání.
Přípravek s léčivou látkou cenobamát není žádná novinka na trhu, v Evropské unii je registrovaný od března 2021 a slouží dospělým pacientům s fokální epilepsií, u nichž selhaly nejméně dvě předchozí léčby. V Česku se ročně vydá odhadem kolem 38 tisíc balení, což ale neznamená 38 tisíc pacientů. Jeden člověk během roku vystřídá více balení různých sil, léčba začíná postupnou titrací dávky. Reálný počet uživatelů je řádově nižší, pravděpodobně v nízkých tisících. Přesto jde o signál, který regulátoři vzali vážně, protože se poprvé objevila hlášení o klinicky závažném jaterním selhání, ne jen o laboratorních odchylkách.
Co přesně EMA oznámila
Výbor pro hodnocení rizik léčiv (PRAC) informoval o novém bezpečnostním signálu 10. dubna 2026. O měsíc později, 13. května, zveřejnila EMA takzvaný DHPC, dopis určený přímo zdravotníkům, a nařídila jeho distribuci do národních systémů. Klíčový posun: dosud produktová informace uváděla zvýšené jaterní enzymy jako častý nežádoucí účinek a jaterní abnormality v kontextu vzácné hypersenzitivní reakce DRESS. Nově se do textu doplňuje poškození jater jako vzácný nežádoucí účinek, tedy s frekvencí až u jednoho z tisíce pacientů. Jenže „vzácný“ neznamená „banální“, postmarketingová hlášení zahrnují i akutní jaterní selhání.
Americká FDA, která cenobamát registruje pod obchodním názvem XCOPRI, šla v aktualizovaném štítku ještě dál. Výslovně zmiňuje případy akutního jaterního selhání vyžadujícího transplantaci.
Proč se o riziku mluví až teď
Ontozry patří v EU do režimu zvýšeného dohledu, který se uplatňuje u novějších léčiv právě proto, aby se zachytily signály, jež klinické studie s omezeným počtem pacientů neodhalí. Zvýšení jaterních enzymů bylo známé od začátku. Co známé nebylo, je přechod od laboratorní odchylky ke klinicky manifestnímu poškození jater. Tento rozdíl je zásadní: zvýšená hladina ALT v krvi může být přechodná a reverzibilní, zatímco jaterní selhání ohrožuje život.
Postmarketingový sběr dat trvá roky. Cenobamát se rozsáhle metabolizuje v játrech a mechanismus poškození není definitivně objasněný, může souviset s multiorgánovou hypersenzitivitou. Teprve s narůstajícím počtem léčených pacientů a delší dobou expozice se vzácné případy začaly hromadit natolik, aby regulátoři reagovali.
Co to znamená pro pacienty v Česku
Kdo Ontozry užívá, neměl by lék vysazovat sám. Náhlé přerušení antiepileptické léčby hrozí rebound záchvaty, které mohou být nebezpečnější než sledované riziko. Regulační doporučení je jasné:
- Před zahájením léčby nechat si vyšetřit jaterní testy (ALT, AST, bilirubin).
- V průběhu léčby sledovat příznaky: nevysvětlená únava, nechutenství, bolest nebo tlak v pravém podžebří, tmavá moč, žloutenka, nevolnost a zvracení.
- Při jakémkoli podezření kontaktovat lékaře bez odkladu, ne až při další plánované kontrole.
Pro ženy v reprodukčním věku přibývá ještě jeden praktický detail: cenobamát ovlivňuje enzym CYP3A4 a může snižovat účinnost hormonální antikoncepce. Ošetřující lékař by měl doporučit nehormonální nebo doplňkovou ochranu.
Konkrétní české varování SÚKL se v otevřených zdrojích zatím nepodařilo dohledat, ale evropský DHPC se standardně distribuuje i do národních registrů a měl by být k dispozici předepisujícím neurologům.
Bezpečnější alternativa neexistuje automaticky
Ontozry se nasazuje pacientům, u kterých už selhaly minimálně dva jiné léky. Jsou to lidé s farmakorezistentní epilepsií, pro které je každá další účinná molekula vzácná. Paušální tvrzení, že jiné antiepileptikum je „bezpečnější pro játra“, nedává smysl, řada starších přípravků má vlastní hepatotoxický profil nebo jiné závažné nežádoucí účinky. Rozhodnutí o pokračování či změně léčby patří výhradně neurologovi, který zná celou medikaci pacienta.
Mezi častějšími nežádoucími účinky cenobamátu zůstávají ospalost, závratě, dvojité vidění a bolesti hlavy. Jaterní poškození je méně časté, ale potenciálně nesrovnatelně závažnější. Právě proto EMA zpřísnila monitoring, ne proto, že by lék byl nebezpečný pro všechny, ale proto, že u jednotlivců může selhat orgán, který ho odbourává.
Jedno číslo z amerického štítku to shrnuje nejlépe: mezi postmarketingovými hlášeními figuruje transplantace jater. To není statistika, to je konkrétní pacient.