Kupka se opřel do Babiše: Je mi za něj stydno, ublížil celé zemi

Kupka nešetřil kritikou Babiše v přímém přenosu. Řekl, že se za premiéra stydí, a popsal jeho jednání jako fiasko

Předseda ODS Martin Kupka v pořadu Napřímo na TN Live prohlásil, že se za premiéra Babiše stydí a že jeho jednání kolem summitu NATO bylo fiasko, které poškodilo Českou republiku.

i Foto: NextFoto
                   

Nebyla to diplomatická výměna názorů. Kupka v přímém přenosu 21. srpna řekl, že Andrej Babiš „ublížil České republice“, že celá kauza kolem summitu NATO byla pro vládu „fiasko“ a že se za premiéra „občas stydí“. Žádné opatrné formulace, žádné kondicionály. Šéf nejsilnější pravicové opoziční strany proměnil televizní studio v otevřený útok na kompetenci člověka, který vede zemi. A měl k tomu materiál.

Spor, který skončil až u Ústavního soudu

Celý konflikt začal nenápadně. Prezident Petr Pavel 8. dubna písemně oznámil premiérovi, že chce vést českou delegaci na summitu NATO v Ankaře. Opíral se o své ústavní postavení vrchního velitele ozbrojených sil. Vláda ale 23. června rozhodla jinak, připravila delegaci bez prezidenta. Pavel to označil za „bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok“.

O den později musel zasáhnout Ústavní soud. Předběžným opatřením nařídil vládě prezidenta akreditovat a nebránit mu v účasti. Klíčovou roli v celém tahu sehrál ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů, který dlouhodobě prosazoval tezi, že delegaci má vést výhradně premiér. Spolu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou připravil variantu bez Pavla. Po verdiktu soudu Macinka mluvil o „ústavním puči“ a snažil se prezidentovi alespoň omezit roli na summitu, včetně účasti na neformální večeři lídrů.

Výsledek? Na summitu NATO v Ankaře 8. července byli veřejně viditelní oba, premiér i prezident. Každý zvlášť, každý s vlastním doorstep vystoupením. Místo jednotné české prezentace alianční protokol zaznamenal domácí hádku přenesenou na mezinárodní parket.

Kupkova linie: ne výbuch, ale strategie

Srpnový útok v televizi nebyl Kupkův první ostrý výpad. Už v květnu mluvil o tom, že Babiš dělá ze zahraniční politiky „předvolební divadlo“ a chová se „jak malé děcko“. V červenci přitvrdil: „vládní cirkus“ a premiér, který „nestačí na svoji funkci“. Nové je hlavně osobnější slovní rejstřík, slovo „stydím se“ posouvá kritiku z politické roviny do emocionální.

A Kupka přidal ještě jeden příklad, zdánlivě banální, ale obrazově silný. Připomněl Babišův nedávný výšlap na Lysou horu, kde premiér utrhl květiny v chráněném území a veřejně prohlásil, že případnou pokutu zaplatí. Pro Kupku ukázka „papalášství“, pravidla platí pro ostatní, pro premiéra ne.

Zajímavý je kontrast s částí opozice. Zatímco Kupka personalizuje odpovědnost výhradně na Babiše („líto mi ho není, způsobil si to sám“), někteří lidovci volili měkčí tón. Petr Hladík řekl, že je mu to „vlastně líto“, Pavel Bělobrádek mluvil o „soucitu a milosrdenství“. Kupka tuhle linii odmítá. Podle něj nejde o oběť koaličních partnerů, ale o premiéra, který sám rozhoduje a sám nese následky.

Co šlo na summitu stranou

Program summitu NATO v Ankaře zahrnoval obranné investice, koordinaci aliančního obranného průmyslu, setkání hlav států a vlád i agendu spojenou s Ukrajinou. Českou veřejnou debatu ale nepohltil obsah summitu. Pohltil ji spor o to, kdo vůbec pojede.

Přímé veřejné vyjádření konkrétního spojence, že tím Česko utrpělo reputačně, se nám dohledat nepodařilo. Spor ale byl veřejně viditelný, řešil se těsně před summitem a musel do něj vstoupit nejvyšší soudní instance v zemi. To samo o sobě vysílá signál, který v aliančním prostředí není běžný.

iZdroj fotografie: Foto: Unknown author – CC BY SA 3.0

Kupka přesně tohle využívá. Neříká „spojenci se na nás dívají skrz prsty“, říká, že premiér proměnil bezpečnostní téma v osobní a koaliční konflikt a že tím ublížil státu. Je to srozumitelný rámec: premiér nezvládá reprezentaci země navenek.

Volební aritmetika za ostrými slovy

Kupkova rétorika nemíří do vzduchoprázdna. Senátní a komunální volby se konají 9. a 10. října 2026. Babiš sám na lednovém sněmu ANO označil letošní senátní volby za šanci „nalomit“ pozici ODS v horní komoře a komunální za příležitost dobývat Prahu. Kupka útočí přesně v té aréně, kterou si za klíčovou vymezila i vláda.

Průzkumy ale ukazují, že ODS nemá pozici opoziční jedničky jistou:

  • Median, červenec 2026: ANO 34 %, STAN 15 %, ODS 12 %
  • STEM, červen 2026: ANO 32,2 %, STAN 13,5 %, ODS 13 %
  • Kantar/ČT, červen 2026: ODS a STAN v remíze na druhém místě

ODS bojuje o druhou příčku se STAN. Kupka to ví a mluví o strategické spolupráci opozice v Senátu, včetně možnosti nepostavit vlastního kandidáta proti STAN v některých obvodech. Zároveň ale říká, že ODS nepodpoří prostor pro menšinovou vládu Andreje Babiše. Tvrdá opozice ano, ale s pragmatickým kalkulem.

Víc než jen jedovatá věta v televizi

Podle nás Kupka dělá něco víc než emotivní výpad. Převádí protokolární spor o zahraniční cestu do srozumitelného testu premiérské kompetence. Summit NATO, Ústavní soud, trhání květin na Lysé hoře, to všechno skládá do jednoho obrazu: premiér, který nezvládá funkci a za kterého se má člověk stydět. Jestli ten obraz zabere u voličů v senátních obvodech a městských zastupitelstvech, ukáže říjen.

Kupka ale nemá jen slova. Potřebuje výsledky. A mezi „stydím se za premiéra“ a přesvědčením voliče, aby šel k urně, je pořád hodně dlouhá cesta.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články