Když nám zemře někdo blízký, je to tragédie, smutná událost a chceme mít patřičný čas na to, abychom se s milovanou osobou rozloučili. To stejné pociťují i naši zvířecí mazlíčci. I oni potřebují čas na rozloučenou se zvířecím kamarádem.
Ať už mazlíčci nebo lidé, všichni máme potřebu se se svým blízkým zesnulým rozloučit. Jedná se o běžný postup, který nám usnadní se s danou situací vyrovnat. Jde o silně emotivní chvíli, kterou pociťují lidé, ale i zvířata. Poslední sbohem s kotětem jménem Chuey prováděli nejen lidští členové domácnosti, ale i ti zvířecí.
Zesnulé kotě Chuey
Kotě jménem Chuey onemocnělo rakovinou čelisti a bohužel svůj boj s tímto onemocněním prohrálo. Zasáhlo to nejen lidské členy domácnosti, ale i ty zvířecí. Chuey žilo po boku druhého kočičího kamaráda, a když Chuey zemřel kočičí přítel, nevěděl, co se to děje, byl zmatený. A proto nechal majitel zesnulé kotě ležet na bílé plachtě u kočičího kamaráda, aby měl čas k pochopení a rozloučení.
Jakmile duše zesnulé kočky odešla, přeživší nechápal. Polehával kolem místa, kde ležel zesnulý kamarád, byl zmatený a smutný. Nakonec kocour odešel a uložil se obličejem ke zdi, byl zarmoucený.
I kočka má city a cítí smrt
I kočky mají city, a když zemře páníček nebo zvířecí kamarád, dokáží truchlit. Dokonce je znám případ, kdy kočce a kocourovi pes zahubil několik koťátek a majitelé je zakopali na zahradě, kde zapálili svíčku a odešli. Kocour od koťátek přišel k hrobu svých koťat a upřeně zíral na plamínek svíčky a k hrobu nikoho nechtěl pustit – ležel tam dlouhé hodiny. Od té doby se nenechá pohladit od lidí.