Koncesionářské poplatky po 100 letech končí. Kde vezme vláda 8 miliard, neřekla ani Schillerová

15. června 2026 odpoledne, krátce po skončení jednání vlády, vystoupil premiér Babiš před novináře a oznámil, že kabinet schválil návrh zákona, který má od 1. ledna 2027 nahradit televizní a rozhlasové poplatky pevným příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize má dostávat 5,74 miliardy korun ročně, Český rozhlas 2,065 miliardy. Dohromady necelých 7,81 miliardy. Na otázku, z jaké rozpočtové kapitoly peníze přijdou, konkrétní odpověď nezazněla, a to ani na tiskové konferenci, ani v následných rozhovorech ministryně financí Aleny Schillerové. Domácnostem zmizí ze složenky 205 korun měsíčně. Systému veřejných financí ale nezmizí nic.

Co přesně vláda schválila

Podle oficiální zprávy Úřadu vlády jde zatím o návrh zákona, nikoli o účinnou právní úpravu. Dokument prošel jako bod 22 jednání pod číslem jednacím 449/26. Navržená účinnost je 1. leden 2027. Částky pro obě veřejnoprávní média mají být zakotveny přímo v zákoně, takže ke změně by byla potřeba novela; nejde tedy o položku, kterou by šlo přeškrtat jedním rozpočtovým usnesením.

Součástí návrhu je i valorizační mechanismus: příspěvek by se automaticky zvýšil, jakmile kumulovaná roční míra inflace od roku 2026 překročí deset procentních bodů. Do té doby zůstávají částky zmrazené.

Důležitý procesní detail: Babiš na tiskové konferenci sám přiznal, že konkrétní cifry „nevěděl nikdo až do dnešního rána“ a že ředitelé ČT i ČRo je slyšeli poprvé až po schválení vládou. Konzultace s veřejnoprávními médii předem neproběhla.

Kde jsou ty miliardy

Tady začíná problém. Česká televize má v rozpočtu na rok 2026 plánovaný příjem z televizních poplatků 6,73 miliardy korun. Vládní návrh jí přiznává 5,74 miliardy, o necelou miliardu méně. Český rozhlas počítá letos s výnosem 2,476 miliardy z rozhlasových poplatků; návrh mu dává 2,065 miliardy, tedy o 411 milionů méně. Kombinovaně obě instituce přijdou zhruba o 1,4 miliardy korun ročně oproti současnému stavu.

A odkud stát vezme těch 7,81 miliardy, které má nově posílat místo domácností a firem?

• Premiér Babiš na tiskové konferenci zmínil obecně EET 2.0 a „určitě to vybereme“.
• Ministryně Schillerová v rozhovoru pro Hospodářské noviny mluvila o dodatečných příjmech z potírání šedé ekonomiky, elektronické evidence tržeb a provozních úsporách.
• Ministr kultury Klempíř argumentoval odstoupením od zastaralého modelu a tlakem na efektivitu.

Co nikdo z nich neřekl: z jaké konkrétní rozpočtové kapitoly peníze přijdou, jaká výdajová položka bude krácena, ani jak přesně má EET 2.0 generovat právě tuto částku. Žádný hotový krycí plán ve veřejně dostupných materiálech neexistuje.

Úspora na složence, ne v systému

Pro běžnou domácnost vypadá aritmetika jednoduše. Televizní poplatek činí 150 korun měsíčně, rozhlasový 55 korun. Platí se jednou za domácnost bez ohledu na počet členů. Ročně tedy odpadne výdaj 2 460 korun. To je reálná, viditelná úspora na výpisu z účtu.

Jenže na úrovni státu se nic neušetří. Téměř osm miliard korun ročně musí přijít odjinud, z daní, z nových příjmů, nebo z vyššího dluhu. Poplatek se neruší, přesouvá se. Z viditelné řádky na složence do méně viditelné části veřejných financí. Schillerová to nepřímo potvrzuje, když mluví o nutnosti hledat nové příjmy a úspory jinde v rozpočtu.

A ještě jedna věc: kdo teď platí poplatek přes trvalý příkaz nebo SIPO, neměl by nic rušit. Zákon dosud neplatí, povinnost trvá. Předčasné odhlášení by vytvořilo dluh. Konkrétní instrukce pro přechodné období ČT ani ČRo zatím nezveřejnily.

Jak to dělají jinde, a proč je český návrh jiný

Česko není první zemí, která ruší klasický koncesionářský poplatek. Srovnání se zahraničím ale ukazuje zásadní rozdíl v architektuře.

Švédsko i Finsko zachovaly účelově oddělený mechanismus výběru a převodu peněz. Český návrh veřejně nic takového nepředstavil; příspěvek má jít přímo ze státního rozpočtu jako každoroční položka. Společné prohlášení EBU a dalších mezinárodních organizací z 22. června 2026 výslovně varuje, že bez silných a závazných záruk, účelově oddělených peněz a ochrany před svévolnými škrty roste riziko politického vlivu na veřejnoprávní média.

Co z toho plyne

Vláda splnila programový slib, koncesionářský poplatek má skončit. Zároveň ale předložila návrh, který obě média připravuje o 1,4 miliardy ročně oproti současnosti, nezajišťuje rozpočtovou izolaci peněz a spoléhá na příjmy, které zatím existují jen jako politická rétorika. Domácnosti ušetří 205 korun měsíčně na složence. Otázka za téměř osm miliard ročně zůstává otevřená a odpověď na ni bude muset přijít nejpozději při schvalování státního rozpočtu na rok 2027.