Lednová valorizace důchodů v roce 2027 míří podle dosavadních odhadů jen do nízkých stovek korun měsíčně. Za slabým číslem nestojí politická vůle, ale matematika zákona.
Když ministr práce Aleš Juchelka v březnu v České televizi odhadl zvýšení penzí „do tří set korun“, vyvolalo to vlnu nevěřícného rozhořčení. Jenže v červnu svůj vlastní odhad raději stáhl, ne proto, že by se situace zlepšila, ale proto, že bez finálních dat o inflaci nechtěl číslo dál obhajovat. Definitivní parametry valorizace budou známy nejdřív v srpnu. Přesto už dnes víme dost na to, abychom pochopili, proč se lednové přidání 2027 bude měřit ve stokorunách, zatímco ještě před třemi lety důchodci dostávali přidáno v tisících.
Zákonný automat a jeho dvě páky
Valorizace českých důchodů není věc politického rozhodnutí, aspoň ne v běžném režimu. Zákon o důchodovém pojištění pracuje se dvěma vstupními veličinami: inflací měřenou spotřebním košem důchodcovských domácností a růstem reálných mezd. Základní výměra se každoročně nastavuje na 10 % průměrné mzdy, procentní výměra roste o zákonem stanovené procento odvozené od cenového vývoje.
Háček je v tom, že mzdová složka se do vzorce vrací teprve tehdy, až reálné mzdy dosáhnou úrovně roku 2021. A tam zatím nejsou. V prvním čtvrtletí 2026 sice reálné mzdy meziročně vzrostly o 6,4 %, ale kumulovaný propad z inflačních let 2022–2023 stále není smazán. Valorizační vzorec tak dnes jede na jediném motoru, důchodcovské inflaci. A ta v červnu 2026 zpomalila na 1,5 %.
Účet za mimořádné roky
Ekonom Vladimír Bezděk, který vedl obě důchodové reformní komise a dnes působí jako poradce prezidenta Pavla, rámuje situaci bez sentimentu. V červencovém rozhovoru pro portál České důchody mluví o „předplatbách“: mimořádné valorizace v inflačních letech fungovaly jako zrychlená kompenzace růstu cen, kterou zaměstnanci nedostali. Důchodci byli podle něj jedinou velkou příjmovou skupinou, jejíž reálné příjmy v letech 2022–2023 neklesly.
Čísla to potvrzují. Jen v roce 2022 proběhly tři valorizace:
- Leden 2022 – řádné zvýšení
- Červen 2022 – mimořádná valorizace, průměrně +1 017 Kč
- Září 2022 – další mimořádná valorizace, průměrně +700 Kč
Dohromady důchody v roce 2022 vzrostly v průměru o 2 500 Kč měsíčně. V červnu 2023 přišlo další mimořádné zvýšení o stovky korun. Proti tomu stojí dnešní odhad kolem 300 Kč. Kontrast je ostrý, ale podle Bezděka logický: po letech, kdy systém kompenzoval rychleji než trh, přicházejí roky, kdy se vrací do standardního režimu.
Kdy se vrátí mzdová složka
Právě návrat reálných mezd na předinflační úroveň je klíčový milník. Dokud k němu nedojde, valorizační vzorec zůstává ochromen. Česká národní banka odhaduje, že by se reálné mzdy mohly dorovnat nejdříve v roce 2027. Ale i kdyby se tak stalo, do lednové valorizace 2028 se to ještě nepropíše. Mzdová složka by se podle ČNB mohla vrátit do výpočtu nejdřív od ledna 2029.
Pro důchodce to znamená minimálně dva, spíš tři hubené lednové valorizace v řadě. Rok 2026 přidal skromně, rok 2027 přidá podobně, rok 2028 s velkou pravděpodobností také. Teprve od roku 2029 by vzorec mohl znovu pracovat na obou válcích.
Mimořádná valorizace? Není na stole
Zbývá otázka, zda by vláda mohla sáhnout k politickému zásahu nad rámec automatu. Juchelka tuto debatu na jaře opatrně otevíral, ale v červnovém Interview ČT24 ji sám uzavřel: mimořádná valorizace „není na stole“. Petr Sklenář z ČNB k tomu dodal, že splnění zákonných podmínek pro mimořádné zvýšení, tedy pětiprocentní růst cen od poslední valorizace, je v nejbližším období velmi nepravděpodobné.
Senioři, kterým navýšení o nízké stovky korun nepokryje rostoucí náklady, mohou využít příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi nebo u zhoršeného zdravotního stavu příspěvek na péči, vše přes místní kontaktní pracoviště Úřadu práce.
Tři sta korun měsíčně není výsměch. Je to aritmetický výsledek systému, který před třemi lety rozdával v tisících. Účet za rychlou kompenzaci přichází pomalu, po stokorunách, a bude chodit ještě nejméně dva roky.