Čtenářka do redakce zaslala e-mail, v němž se svěřuje s problémem, který nyní řeší se svou kolegyní. Zároveň ostatní žádá o radu, jak situaci řešit.
Vztahy na pracovišti bývají různé. Někteří kolegové si sednou na první dobrou a tvoří pak skvělý tým a kolektiv. Do práce se těší a své spolupracovníky mají také za výborné přátele, kterým se svěřují s osobními problémy i radostmi. Bohužel v mnoha případech se lidé setkávají s kolegy, kteří jim vyloženě pijí krev. Profitují z cizí tvrdé práce, u vedení jsou oblíbení, čehož silně využívají. Jednoho takového člověka má po svém boku v zaměstnání i paní Johana S. z Prahy, která nám do redakce zaslala e-mail: „Vím, že kolegyně simuluje, ale nejsem si jistá, co s tím.“
Po nějaké době přišly na to, že jim kolegyně lže
Paní Johana pracuje v nejmenované větší firmě jako personalistka. Na stejné pozici je zaměstnáno 5 dalších žen, které si navzájem pomáhají a rozdělují práci. „Dá se říct, že jsme dobrá parta, ale Simona vždy trochu vybočovala,“ svěřuje se v e-mailu paní Johana. Jak dále napsala, zmiňovaná kolegyně byla do firmy přijata jako poslední, ovšem chovala se, jako by jí to tam patřilo. „Je to mladá hezká holka, takže není divu, že na ní vedení společnosti složené převážně z mužů může oči nechat.“
Již od začátku bylo jasné, že má Simona trochu protekci. Často odcházela z práce dříve, nebo naopak přicházela později z různých důvodů. Jednou to byla nemocná kočka, podruhé musela nutně k lékaři, jindy se jí ráno udělalo zle, takže musela zůstat raději ležet v posteli. „Postupem času jsme si s holkama uvědomily, že si to všechno vymýšlí. Proto jsme jí už nevěřily nic z toho, co nám říkala,“ pokračuje ve vyprávění paní Johana. „Hlavně nám ale začalo vadit, že musíme práci Simony udělat my, zatímco ona si vesele odpočívá doma.“
Nyní řeší otázku, zda ji nahlásit, nebo ne
Jelikož nechtěly žalovat a vypadat před vedením jako práskačky, všechny tyto aférky přehlížely. Když však před šesti měsíci přišla Simona do práce s nemocenským lístkem, zastyděly se, protože se domnívaly, že jí křivdily. Vypadala hrozně, byla bledá a omlouvala se, že jim přidělává práci tím, že musí zůstat doma. Řekla jim, že má velké bolesti zad a vypadá to, že bude muset na operaci. „Bylo mi jí líto. Teď jsem neměla důvod jí nevěřit, přece by si to nevymyslela,“ píše paní Johana. Jak však později zjistila, šeredně se mýlila.
„Minulý týden jsem se dozvěděla, že Simona opravdu lže a vůbec nic jí není. Jedna z kolegyň zjistila, že Simona má známého lékaře, který jí napsal nemocenskou, aniž by jí něco bylo.“ Vše prasklo, když jedna z Johaniných spolupracovnic našla Simonin tajný profil na sociálních sítích, kde sdílela fotografie z dovolené, na které před dvěma týdny byla. Nyní paní Johana spolu s ostatními zaměstnankyněmi řeší, zda to vše nahlásit vedení firmy.
Přestože toho mají už všechny dost, nemohou se dohodnout, zda Simonu udat, nebo ne. Zvážily již všechna pro a proti, ale stále neví, jestli svou prolhanou kolegyni podrazit. „Myslíte, že ji máme prásknout?“ ptá se paní Johana na závěr svého e-mailu. Žádá tak o radu ostatní čtenáře podobně jako muž, jenž se zamiloval do své tchyně a o jehož dopise jsme vás již na DámskémDeníku dříve informovali. Já osobně bych Simonu nahlásila, protože nemám ráda lež. Takoví lidé se nezmění, takže by to v budoucnu mohlo být ještě horší.