Tereza nikdy nečekala, že ji narození dětí tolik odřízne od lidí, kteří pro ni bývali nejbližší. Zatímco její přátelé podnikají výlety, chodí na večeře a užívají si bezstarostné víkendy, ona tráví většinu času sama se dvěma malými syny. Nejde o to, že by neměla auto, peníze nebo ochotu – problémem jsou samotné děti, které podle jejích přátel „kazí atmosféru“. 

Děti by narušovaly program 

Tereza žije v Brně už přes deset let. Po studiu se tam se skupinou přátel usadili, pronajali si byty a drželi při sobě – byli taková malá „náhradní rodina“ lidí, kteří do města přijeli z různých koutů republiky. Všichni byli bez závazků, plní plánů a energie. Jenže zatímco ostatní řešili kariéru a cestování, Tereza si udělala dvě děti, nyní tříletého Petra a pětiletého Michala. A právě to se stalo důvodem, proč ji ostatní ze svého života pomalu vytlačili.

„Moje děti a vnoučata moc miluji, ale na svátky už je nezvu, chci mít klid,“ popisuje radikální řešení paní Romana

Její manžel pracuje dlouhodobě v Německu. Tři měsíce je pryč, měsíc doma – a tak pořád dokola. Hypotéka se sama nezaplatí, takže jiná možnost prostě není. Tereza přitom pracuje z domu na překladech a většinu dne je v kontaktu jen se svými dětmi. A i když je plně soběstačná a všude se dopraví sama, přátelé ji na společné akce nezvou. Bez okolků jí naznačili, že děti by jejich program narušovaly – například plakáním nebo kvůli hlídání.

Nepřijaly ji ani ostatní maminky 

Zatímco tedy přátelé tráví víkendy v kavárnách nebo na výletech, Tereza sedí doma a dělá dětem večeři. Kvůli vyloučení začala hledat nové přátele mezi rodiči ze školky, jenže tam narazila na další problém: protože většinou chodí bez manžela, působí prý „neúplně“. Ostatní mámy si domlouvají společné rodinné grilovačky a výlety, ale ona se na seznam nikdy nedostane. Je pro ně zřejmě příliš odlišná – sama, bez partnera po boku a unavená.

„Chci, aby šli rodiče do vězení. Zaslouží si to.“ Krutá slova od dítěte, ale až zjistíte důvod, dáte dívce za pravdu

iZdroj fotografie: Freepik

Jediné, po čem ale Tereza touží, jsou právě přátelé a patřičný oddych v jejich společnosti. Na chůvu nicméně nemá peníze, a když už musí někam bez dětí, vypomůže jí občas studentka z vedlejšího bytu. Ale to jsou spíš výjimky –doktor, jednání, neodkladné věci. Většinou je s dětmi nonstop, sedm dní v týdnu. A i když miluje jejich smích a drobné radosti, unavuje ji pocit, že je na všechno sama. Když je manžel doma, snaží se být spolu jako rodina. Ale ani tehdy nepřichází žádná pozvání. Jako kdyby už k ostatním nepatřili.