Do autobusu nastoupil zraněný chlapec a nikdo mu nenabídl své místo k sezení. Z davu se ozval muž a důraznou větou všechny vyškolil

Občas se až nestačíme divit, jak se někteří lidé v určitých situacích dokáží zachovat bezcitně. Tento příběh je však důkazem toho, že veškerá lidskost ještě není ta tam.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Denně vidíme jak na internetu, tak v reálném životě, příběhy, ve kterých jako kdyby už lidskost a jakýkoli soucit úplně vymizely. Lidé začali nadevšechno upřednostňovat sebe, a to za každou cenu. To, že například někdo starší problém přejít silnici a jen tak mu nějaký kolemjdoucí nabídne pomoc, je čím dál tím vzácnější. V tomto příběhu se však potvrzuje, že ne všechna lidskost je ta tam.

Příběh, který není první ani poslední

Vymizení takzvané lidskosti a soucitu nejspíše hodně souvisí se ztrátou důvěry v lidi. Různé podrazy, zrady, nečekaná jednání a špatné reakce nás zkrátka odnaučily se o něco vůbec pokoušet. Tento příběh však vypovídá za vše. Když totiž autobus zastavil na zastávce, ke dveřím přišel chlapec s holemi. Dostat se dovnitř mu dělalo velké problémy. Ovšem nikdo nic neudělal. Žádný z cestujících nevstal, aby chudákovi pomohl.

iZdroj fotografie: Pixabay

Všichni na něj jen sem tam koukli. Jakmile se tedy přes značné nesnáze dostal dovnitř, opět mu nikdo nenabídl své sedadlo. Nejspíše by dítě nechali kolébat se ze strany na stranu při jízdě dopravního prostředku. To by však bylo nebezpečné nejen pro něj, ale také ostatní. Stejně si však své místo všichni drželi dál. Až jednomu muži v zadní řadě praskly nervy. A rozhodl se s tím něco udělat.

Takhle se to přeci nemůže nechat

Cestující do té doby pouze neslyšně seděl vzadu se sluchátky v uších. Nevypadal, že by ho nejdříve tato situace nějak vzrušovala, a dále se soustředil na hudbu, co poslouchal. Když ovšem viděl, jak se kluk už do autobusu dostával s obtížemi a nikoho nenapadlo mu přenechat své místo ani potom, rozhodl se to takto nenechat. Nemohl dělat dále, že nevidí, jak lidé sedící na sedačkách hned vedle postiženého mu nijak nepomůžou.

iZdroj fotografie: Pixabay

Proto si vytáhl sluchátka a začal svůj proslov. Když si stoupnul a spustil, všichni se na něj okamžitě s očekáváním otočili. První požádal všechny, zvláště ty, kteří seděli hnedka vedle chlapce s berlemi, o pozornost. Dále pokračoval: „Že vám není hanba. Koukat se na to, jak chlapec těžce nastupuje, a teď ho nenecháte se ani posadit. Opravdu si svého místa ceníte natolik, že se ho prostě nevzdáte a necháte chlapce stát?“

Mužova slova promluvila lidem do duše

Tato slova na lidi hodně zapůsobila. Okamžitě bylo poznat, že se za sebe začali všichni stydět. Hned jak domluvil, se najednou zvedlo několik lidí a opustilo tak své místo pro chlapce. Ten byl nejspíše i němý, a tak namísto slov díků alespoň přikývl a v očích se mu zračil hluboký vděk. Muži, který se nebál zakročit a vystoupit z řady, se dostalo velkého potlesku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dětem, starým lidem a všem v jakémkoli věku je potřeba pomáhat. Protože naše společnost by nikdy ničeho nedosáhla, kdybychom se jako lidé nespojili a nepomáhali si navzájem. Bez toho by to zkrátka nešlo. Lidé, kteří byli diváky této scény, si po této lekci jistě uvědomili, že tohle není správné. Ovšem promluvit do duše nepotřebovali jen oni. Chránit slabší a pomáhat jim je velice důležité, tak na to nesmíme zapomínat.

Zdroj: Transparency

Diskuze Vstoupit do diskuze
84 lidí právě čte
Zobrazit další články