Joaquin Camara je přesvědčen o tom, že s námi mrtví mohou komunikovat. Detailně popsal, jak se to může projevovat, aby to poznal skutečně každý.
Mnoho lidí se domnívá, že něco jako komunikace se zemřelými neexistuje a že jde o pouhý výplod lidské fantazie nebo zoufalé touhy po alespoň nějaké útěše. Joaquin Camara je muž, který sám sebe nazývá odborníkem na komunikaci se zesnulými blízkými. Zmapoval několik způsobů, jak se toto dorozumívání projevuje, aby to poznal každý.
Poslouchal, co se děje nejčastěji
Joaquin Camara zasvětil podstatnou část své profesní kariéry bádáním v oblasti hranic mezi světem mrtvých a živých. Jeho kanceláří za tu dobu prošlo obrovské množství lidí, kteří mu vyprávěli o tom, jak se s nimi snažili mluvit jejich zesnulí rodinní příslušníci a známí. On si nakonec zapisoval ty věci, které se lidem děly ze všech nejčastěji.
Jde to vycítit
Lidé bezesporu nejvíce odpovídali, že přítomnost jejich mrtvého blízkého jednoduše vycítili. Ten pocit se prý dá jen velmi těžko popsat, ale když se to někomu stane, ihned to pozná. Jde údajně spolehlivě poznat, kdy je člověk blízko vás a kdy odejde. Na druhém místě lidé zmiňovali to, že slyšeli hlas zemřelého.
Komunikují i verbálně
Zatímco někdy vycházel z okolí, například z rohu místnosti, jindy jako by zesnulý promlouval přímo skrze dotyčného, z jeho nitra. Joaquin Camara také tvrdí, že lidé, s nimiž mluvil, často cítili charakteristickou vůni nebo zápach, který jim blízkého připomněl. Mohlo jít například o parfém, jejž daná osoba každý den nosila, nebo prací prášek, ve kterém si prala oblečení.
Vize ve snech
Zemřelí se svými blízkými také údajně často komunikují pomocí snů a vizí. Někteří tvrdili, že své příbuzné viděli před sebou, jako hologram, jiní s nimi mluvili ve snech. Často se jim vracely staré vzpomínky a nebo se ve snech opakovaly rozhovory, které s těmito lidmi skutečně vedli. Na kolik je toto celé pravda a na kolik jen výplod lidské fantazie, ale věda zatím nezná odpověď.