Experti mají jasno: Tohle jsou jediné dvě země, které mohou přežít jadernou apokalypsu

Jaderná válka je pro většinu lidí synonymem absolutní katastrofy – a to je vlastně pravda. Ovšem redakce Dámského Deníku zjistila, že vše je trochu jinak, než se domníváme. Většinou si totiž lidé pod slovem „katastrofa“ představují tisíce explozí a okamžitý konec civilizace. Jenže to není tak úplně pravda. Vědci totiž tvrdí, že by k obrovské globální krizi stačilo mnohem méně. Některé studie totiž ukazují, že už několik stovek jaderných zbraní by mohlo spustit proces, který by bez nadsázky změnil život na celé planetě opravdu od základů.

Jaderná zima: Scénář, kterého se vědci obávají

Největší hrozbou jaderné války podle odborníků ovšem nejsou samotné výbuchy. Ty by jen spustily řetězec problémů, který by po několik měsíců až let nebezpečně přetrvával. Vědci mu říkají jaderná zima.

Při masivních explozích by totiž do atmosféry vystoupaly obrovské mraky prachu, sazí a kouře (to je podobný scénář jako po dopadu meteoritu, který zničil dinosaury). Ty by dokázaly na dlouhou dobu zablokovat sluneční světlo. Planeta by se ochladila a klima by se v řádu dní až týdnů dramaticky změnilo.

A bez slunce nemohou růst rostliny, to je jasné – jako první by se proto v problémech ocitlo zemědělství. A věřte nebo ne, ale podle americké novinářky a autorky bezpečnostních studií Annie Jacobsen by k takovému scénáři mohlo stačit zhruba 300 jaderných hlavic. To je taková kapka v moři – mnohé jaderné velmoci by ani nepoznaly, že jim taková trošička chybí. Dnes se totiž na Zemi nachází podle odhadů více než 12 tisíc jaderných hlavic. A po hladomoru by samozřejmě následovaly i problémy s radiací. Ty se totiž mohou na organismu podepisovat plíživě a nenápadně – následky na zdraví se tak u menších dávek mohou objevit až po několika letech.

Kde by lidé měli největší šanci přežít?

Přesto podle některých vědců existují oblasti, které by v takovém scénáři mohly mít výhodu. Najdeme je na jižní polokouli a jde o Austrálii a o Nový Zéland. Tyto státy totiž leží poměrně daleko od hlavních geopolitických konfliktů a zároveň v nich hraje velkou roli dobře vyvinuté zemědělství.

Což neříkáme jen tak. Zaměřují se tu totiž na plodiny, které si dokážou poradit i s horšími podmínkami. A právě takové by měly při podmínkách panujících během jaderné zimy šanci nejen přežít, ale i prosperovat. A výhodu těmto státům přináší i dlouhodobě stabilní oceánské klima, které může zmírňovat extrémní výkyvy teplot.

Autorský text, Nature, podcast Steva Bartletta