Monika trpí roztroušenou sklerózou, lidé pro ni ale nemají pochopení. „V autobusu jsem se musela plazit po zemi. Nikdo mi nepomohl,“ říká

Přestože vážné onemocnění ženě pořádně ztrpčuje život a musí spoléhat na invalidní vozík, nechce mu zcela podléhat. Alespoň částečně se snaží žít aktivně jako zdraví lidé.

Mladá žena na invalidním vozíku i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Obyčejná jízda autobusem může být pro postiženého člověka velmi náročná. Pro ženu, která trpí roztroušenou sklerózou a kvůli nemoci používá invalidní vozík, se cesta změnila ve velmi traumatizující zážitek, na který nikdy nezapomene. Navzdory tomu, že dopředu upozornila dopravce, že je invalidní, a rezervovala si místa na přední sedadla určená pro hendikepované, řidič ji poslal do zadní části vozu. Aby se tam dostala, musela se plazit po podlaze.

Z cesty autobusem se stala noční můra

Vážnou nemocí se Monika Dąbrowska z polské Varšavy nechce nechat příliš omezovat. Přestože kvůli roztroušené skleróze už nechodí a je odkázaná na kolečkové křeslo, snaží se žít relativně normálním životem. Ráda maluje obrazy a cestuje. Její stav se neustále zhoršuje. Část těla má zcela nehybnou a občas má i problémy s řečí. Když se rozhodla jet se svou dcerou na výlet, nečekala ani na okamžik, že by se mohl změnit v noční můru.

vozíčkář

Cestující v autobuse neuvolnili muži na vozíku místo a nepomohli mu. Celou situaci vzal do rukou řidič a začaly si dít věci

Problémy podle ženy začaly už ve chvíli, kdy k autobusu dorazily. Řidiče moc nezajímala rezervace na konkrétní místa a poslal ji na sedadla, která jsou asi v půlce vozu. Jízdenky jsem si koupila o měsíc dřív a informovala dopravce, že jsem invalida na vozíku a že pojedu s asistentem. Lístek jsem dostala na místa 1 a 2, což jsou sedačky hned u prvních dveří,“ řekla Monika webu InteriaWydarzenia s tím, že právě těmito dveřmi se postiženým nastupuje nejsnáze.

K sedadlu se musela doplazit po zemi

Snažila se řidiči vysvětlit, že nástup prostředními dveřmi není pro postižené uzpůsobený, ale marně. Sedadla vpředu nedostala, přestože lidé, kteří tam seděli, byli ochotní se přemístit. Řidič byl neoblomný. Zdolat pár schůdků není pro ženu snadné. Je to velká námaha, ale zvládnu to sama, naučila jsem se to díky rehabilitaci,“ vysvětlila Monika. Stres narůstal a navíc ji pak rozčílilo, že měl řidič tendence ji poučovat, jak má nastoupit, namísto toho, aby pomohl její dceři naložit do zavazadlového prostoru invalidní vozík.

iZdroj fotografie: Pxhere

Aby se dostala na vzdálená sedadla, musela se plazit po podlaze vozu a nikdo jí nepomohl. „Byla jsem vyčerpaná, potlučená, špinavá, naštvaná. Ležela jsem v uličce na zemi a lidé mě prostě překračovali jako nějaký exkrement. Bylo to děsivé a ponižující,“ řekla Monika webu Kobieta s tím, že jí nabízela pomoc jen osmdesátiletá stařenka. Incidentem se začalo zabývat vedení dopravní společnosti. Prozatím shromažďuje všechny informace. Po jejich vyhodnocení podnikne příslušné kroky.

Co si myslíte o incidentu, který se v autobusu odehrál?

Diskuze Vstoupit do diskuze
89 lidí právě čte
Zobrazit další články