Byl jí jen 1 rok, když kvůli nemoci přišla o obě nohy. Po pár měsících se stalo něco, co nechápou ani její rodiče

Kvůli vrozené nemoci musely být holčičce amputovány obě nohy. Dívka se však se svým osudem poprala statečně a nyní chodí a běhá, jako by jí nic nechybělo.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Když se Angličanka Jodie Weeder ze Suffolku dozvěděla, že je těhotná, její radost nebrala konce. Společně s ní ji sdílel i její manžel. Na dítě se oba dva velmi těšili. Jodie chodila na pravidelné těhotenské kontroly, které ukázaly, že se plod zatím vyvíjí dobře. Proto bylo pro ně nemilým překvapením, když při screeningu ve 20. týdnu jim lékaři oznámili, že s jejich dítětem není vše v úplném pořádku. Čím trpělo, se dozvěděli až po porodu.

Ortel zněl fibulární hemimelie

Malá Posie-Aurora se narodila s vrozenou nemocí, zvanou fibulární hemimelie. Jejím typickým znakem je chybějící fibulární (lýtková) kost nebo její část. Postižená noha bývá tenčí a kratší. Málokdy se stane, že nemoc postihne obě nohy. Bohužel to se stalo u Posie-Aurory. Příčina vzniku nemoci není známá, nejedná se o dědičné onemocnění. Většinou bývá na vině mutace několika genů.

Život navzdory osudu

Ačkoliv byla Posie-Aurora postižena tak závažnou nemocí, vyvíjela se jako jiné dítě. Byla veselá a navzdory svému postižení velmi pohyblivá. Přesto ji nečekal zrovna příjemný osud, protože řešením jejího zdravotní problému byla amputace nohou a nasazení protéz. Jen díky tomu by pak holčička mohla chodit vzpřímeně.

Ve věku jednoho roku přišla o nohy

Amputace obou nohou u kotníku byla Posie-Auroře provedena v době, kdy jí byl jeden rok. Následně dostala protézy v její oblíbené růžové barvě. V holčičce byl velmi bojovný duch. Nenechala se jen tak svým těžkým osudem zastrašit, ale se životem se prala jako opravdový bojovník. Protože vlastně nic jiného nepoznala, přijdou jí protézy jako něco přirozeného.

I s protézami lze běhat

Posie-Aurora nehledí na to, že má protézy. Užívá si toho, že se naučila chodit. Nejde jí to na jedničku, občas spadne, ale hned se zvedne. Rodiče jí pomáhají, drží ji při chůzi za ruce. Často se Posie-Aurora chytá nábytku a chodí okolo něho. Je to prostě usměvavé malé dítě, která má radost ze života.

Co říkáte na příběh této holčičky?

Zdroj: Mirror

Diskuze Vstoupit do diskuze
64 lidí právě čte
Autor článku

Jana Fojtíková

Zobrazit další články