Finanční úřad, katastr, energetický regulátor. Babiš chce na všech škrtnout desetinu lidí

V pondělí 21. září 2026 dostali ministři na stůl jednostránkový dokument, který nikdo z nich předem nečekal. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha ho rozdala přímo na schůzi, kde se ten den řešil hlavně návrh státního rozpočtu na rok 2027. Obsah byl stručný a razantní: snížit počet systemizovaných pracovních míst o deset procent napříč celou státní správou. Účinnost od prvního ledna. Veřejná metodika ani dopadová analýza přiloženy nebyly. Část kabinetu se vzepřela a projednávání bylo přerušeno. Návrh se mezi schválenými body jednání neobjevil. Přesto zůstává na stole, a s ním otázka, co by plošný desetiprocentní zásah znamenal pro úřady, na které se občané obracejí nejčastěji.

Co přesně návrh říká, a co neříká

Podle informací Seznam Zpráv ukládá návrh usnesení „členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů“ seškrtat o desetinu pracovní místa v jimi řízených i podřízených správních úřadech. Výslovně se zmiňují katastrální úřady, statistický úřad, telekomunikační úřad, antimonopolní úřad, báňský úřad i Energetický regulační úřad. U Ministerstva financí by dopad mířil na Finanční správu, Celní správu, ÚZSVM, Státní tiskárnu cenin nebo Finanční analytický úřad.

Co v dokumentu chybí, je stejně důležité jako to, co obsahuje. Není tam seznam konkrétních pracovišť. Není tam rozpad po krajích ani pobočkách. A hlavně není tam jediná zmínka o tom, která agenda se má zúžit nebo zrušit. Premiér Babiš Seznam Zprávám řekl, že „tam prostor je“. Bartha na vládě argumentovala, že minus deset procent „nemůže být žádný velký problém“. Proč právě deset procent, a ne osm nebo patnáct, veřejně nikdo nevysvětlil.

Kolik lidí by to znamenalo: tři úřady, téměř 1 900 míst

Abychom slib návrhu převedli na konkrétní čísla, přepočítali jsme desetiprocentní zásah na tři instituce, které běžný člověk zná z vlastní zkušenosti.

• Finanční správa měla k 31. prosinci 2024 celkem 14 614 systemizovaných míst. Desetina znamená zhruba 1 461 míst. Reálně obsazených židlí bylo ještě méně, evidenční stav činil 13 653 zaměstnanců. Finanční správa přitom už mezi lety 2020 a 2024 postupně klesla z 15 714 systemizovaných míst, tedy o více než tisícovku. Další desetiprocentní řez by navazoval na probíhající úbytek, ne na stabilní stav.
• Katastrální úřady zaměstnávaly v roce 2025 celkem 4 033 lidí. Desetina odpovídá přibližně 403 místům. A to v době, kdy výroční zpráva ČÚZK sama popisuje zvýšený zájem veřejnosti o trh s nemovitostmi a vyšší počet zahájených vkladových řízení.
• Energetický regulační úřad měl v rozpočtu na rok 2025 plánovaných 284 zaměstnanců. Desetina je 28 míst. Početně nejmenší položka, ale ERÚ řeší licenční, regulační a spotřebitelskou agendu v energetice, v oboru, kde se regulace v posledních letech spíš přidávala, než ubírala.

Součet jen těchto tří institucí vychází na orientačních 1 892 míst. A to jsou jen tři řádky z mnohem delšího seznamu.

Kde by to občan pocítil nejvíc

Nejcitelnější dopad by nenastal v pražských centrálách ministerstev. Nastal by v hustých pobočkových sítích, kde stát denně obsluhuje tisíce lidí, na finančních úřadech a katastrech po celé republice. Právě tam se potkává vysoký objem rutinních agend s přímým osobním kontaktem.

Část práce finančních úřadů dnes absorbuje portál MOJE daně a systém DIS+. U katastru fungují dálkové přístupy a online datové služby ČÚZK. Digitalizace ale nepokrývá všechno. Vkladové řízení, místní šetření, osobní podání, to jsou úkony, které vyžadují lidi. Bez současného zúžení zákonných povinností by desetiprocentní zásah neznamenal štíhlejší stát. Znamenal by hlavně delší čekání.

Právě absence redukce agend byla jednou z klíčových námitek, které na vládě zazněly. Pokud se nesníží zákonné povinnosti úřadů, zbývají jen tři varianty: delší vyřizovací lhůty, přesuny lidí mezi agendami, nebo ještě intenzivnější tlak na digitalizaci. Žádná z nich není zadarmo a žádná se nestihne za tři měsíce.

Česko přitom nemá nafouknutý stát

Mezinárodní srovnání přidává důležitý kontext. Podle dat OECD činil podíl zaměstnanosti ve veřejném sektoru v Česku 17,3 procenta, mírně pod průměrem OECD, který se pohybuje kolem 18,4 procenta. Nejvyšší hodnoty vykazují severské země, kde stát přímo zaměstnává učitele, zdravotníky i záchranné složky. Česko v tomto žebříčku rozhodně nepatří mezi přebujelé byrokracie.

iZdroj fotografie: Jiří Vítek / Creative Commons / CC BY SA 4.0

Ministr Havlíček na vládě tvrdil, že desetinu míst na svém resortu už sám zrušil během prvního roku vládnutí. Veřejně dohledatelné systemizační materiály to potvrzují jen částečně: u resortu MPO je doložen pokles o 55 míst, tedy necelá tři procenta, nikoli deset. Pro úplné ověření by bylo potřeba projít navazující dokumenty za celé jeho období, ty se v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Co bude dál

Vláda návrh 21. září neschválila. Projednávání bylo přerušeno do příští schůze, jejíž přesné datum nebylo zveřejněno. Oficiální program jednání z 18. září tento bod vůbec neobsahoval, což posiluje obraz narychlo předloženého záměru, ne promyšlené reformy. Pokud by kabinet návrh při dalším pokusu schválil, musel by do konce roku proběhnout masivní zásah do systemizace a personálních plánů desítek institucí.

Tři měsíce na zrušení téměř dvou tisíc míst jen u tří úřadů, a to jsme nepočítali celní správu, statistiky, báňské úřady ani desítky dalších. Bez veřejné metodiky, bez dopadové analýzy, bez škrtnutí jediné agendy. Zatím je to návrh na papíře. Ale papír, který ministři dostali na stůl bez varování, má tendenci se vracet.