Experti určili termín, kdy může skončit válka na Ukrajině. Kreml podle nich mění taktiku a má důvod ke spěchu

Když Andreas Umland, analytik stockholmského centra SCEEUS žijící v Kyjevě, v říjnovém rozhovoru pro Tagesspiegel řekl, že „mnohé se pravděpodobně rozhodne v zimě“, nebyl sám. Rakouský plukovník Markus Reisner z Bundesheeru i Wolfgang Richter, bývalý důstojník Bundeswehru a dnes spolupracovník ženevského GCSP, nezávisle na sobě pracují s podobným rámcem. Nejde o jeden expertní panel, který by vynesl verdikt. Jde o tři oddělené analýzy, které se sbíhají ke stejnému závěru: zima 2026/2027 je rozhodovací okno a jaro 2027 je nejkonkrétnější podmíněný termín, kdy by mohlo dojít k příměří. Ne nutně k míru. K příměří.

Proč Kreml pospíchá

Ještě před rokem převládal jazyk „dlouhé války“, scénáře na roky dopředu, opotřebovací logika, sázka na to, že Západ ztratí trpělivost dřív než Moskva. Analytik ECFR Gustav Gressel publikoval v předchozích letech texty s názvy jako „Scénáře pro ukrajinský konflikt v roce 2023″ a „Tři scénáře pro válku v roce 2024″. Horizont byl vždy otevřený, neurčitý. Teď se zúžil.

Co se změnilo? Podle analýzy CSIS Rusko postupuje historicky pomalu a za obrovskou cenu. Frontové zisky se měří v jednotkách kilometrů za měsíce, ztráty na živé síle jsou vysoké a doplňování vojáků se blíží hranici, za kterou by Kreml musel sáhnout k další mobilizaci, tedy k politicky toxickému kroku. K tomu se přidávají sankce, inflace, nedostatek paliv a stále účinnější ukrajinské údery do ruského strategického týlu. Reisner to na stránkách Bundesheeru shrnul lapidárně: „Rusku dochází čas.“

Moskva proto podle analytiků nesází jen na pomalé vyčerpávání protivníka. Přidala ostřejší nástroj.

Zimní nátlak místo trpělivého drcení

Nová taktika nespočívá v opuštění opotřebovací války, ta pokračuje. Spočívá v jejím doplnění o intenzivnější strategický letecký nátlak. Cíle jsou jasné:

• Energetická infrastruktura – elektrárny, rozvodny, tepelné zdroje. V zimě má každý výpadek mnohonásobný dopad.
• Logistické uzly – železniční křižovatky, mosty, zásobovací trasy.
• Civilní zázemí měst – vodní systémy, obytné čtvrti. Cílem je izolovat města a prohloubit tlak na obyvatelstvo.

Kreml podle citovaných analýz vidí krátkodobé okno v ukrajinském nedostatku protivzdušné obrany a munice. Kombinace slabší PVO a mrazivého počasí má vytvořit podmínky, ve kterých by politická vůle Kyjeva k jednání mohla narůst rychleji než na jaře. Umland to označuje za „plausibilní“ scénář, Reisner mluví o „dosud nejvyšší šanci na příměří“.

Richter ale připomíná druhou stranu rovnice: ruské podmínky stále zahrnují právní převod anektovaných území. Ukrajina i její evropští spojenci to označují za nepřijatelné. Pokud by se v nejbližším okně něco uzavíralo, pravděpodobnější je technické příměří podél frontových linií než plnohodnotná mírová smlouva.

Příměří není mír

Rozdíl mezi příměřím a mírem je v tomto kontextu zásadní. Britský think-tank RUSI v březnové analýze varoval, že ruská agrese pravděpodobně přetrvá přes celý rok 2026 a že rychle uzavřená dohoda může být křehká. NATO naopak na červencovém summitu v Ankaře potvrdilo 70 miliard eur pomoci pro rok 2026 a závazek držet obdobnou úroveň i v roce 2027, s explicitním rámcem, že vojenská podpora má Kyjevu zajistit jednání z pozice síly.

Podle nás je klíčová otázka jiná, než jak ji většina diskusí rámuje. Nejde o to, kdo zítra vyhraje. Jde o to, zda Moskva stihne využít letošní zimu dřív, než se její vlastní náklady (vojenské, ekonomické, politické) stanou dražší než pokračování války. Pokud ne, okno se posune a jazyk analytiků se opět vrátí ke scénářům „dlouhé války“.

Co to znamená pro Česko

Případné příměří by pro českou ekonomiku znamenalo spíš pokles geopolitického rizika a cenového tlaku než návrat ke starému energetickému modelu. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu klesla energetická dovozní závislost ČR na Rusku z předválečných 23,9 % na 11,3 % v roce 2024. Cesta zpět nevede.

Bezpečnostní výdaje porostou bez ohledu na vývoj na frontě. Vláda schválila trajektorii nejméně 2,2 % HDP na obranu v roce 2026 s růstem na 3 % HDP do roku 2030. Ministerstvo obrany to odůvodňuje dlouhodobě zhoršeným prostředím, ne jedním konfliktem.

A ukrajinští uprchlíci? K 30. červnu 2026 evidovalo ministerstvo vnitra v Česku téměř 391 tisíc aktivních registrací dočasné ochrany. Dočasná ochrana je prodloužena do března 2028. Téměř 57 tisíc držitelů projevilo zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt, podmínky splnilo necelých 22 tisíc. I po případném příměří je pravděpodobnější postupné překlopení části lidí do standardních pobytových režimů než hromadný návrat ze dne na den.

Zima 2026/2027 rozhodne o tom, zda se válka přiblíží k příměří, nebo se přelije do dalšího roku bez jasného horizontu. Analytici pojmenovali okno. Jestli jím někdo projde, záleží na tom, co se stane v příštích měsících na frontě, v ruském týlu a v hlavách lidí, kteří o válce rozhodují.