Evropa čelí drsné krizi, kvůli válce hrozí nedostatek zemního plynu a nafty

Evropa čelí drsné krizi, kvůli válce hrozí nedostatek zemního plynu a nafty

Válka na Blízkém východě zasáhla Evropu přesně tam, kde to bolí nejvíc: v zásobování naftou a v přípravě na příští zimu. Krize nepřichází jako okamžitý výpadek světel, ale jako kombinace špatného načasování a slabého polštáře.

i Foto: Creative Commons / CC BY 3.0 / Kulja
                   

Stačilo, aby od 28. února 2026 válečný konflikt omezil průtok Hormuzským průlivem na méně než deset procent předválečné úrovně, a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) spustila největší koordinované uvolnění nouzových zásob ropy ve své historii. Členské státy mají trhu zpřístupnit 400 milionů barelů. To je mimořádný krok, který se nepoužívá při běžném zdražování. Evropa přitom do tohoto jara vstoupila s plynovými zásobníky pod pětiletým průměrem a zároveň právě dokončuje legislativní odpojování od ruského plynu, jehož dovoz má být zcela zastaven do roku 2027. Dva problémy najednou, jeden polštář.

Nafta je nejzranitelnější palivo, které Evropa má

IEA ve svém březnovém přehledu ropného trhu výslovně upozorňuje, že při delším výpadku blízkovýchodních exportů jsou nejohroženější diesel a letecké palivo. Není to náhoda: v roce 2025 poprvé překročily dodávky nafty z Blízkého východu do Evropy 500 tisíc barelů denně, takže závislost na tomto zdroji je reálná a čerstvá. Nafta přitom není jen palivo pro řidiče, pohání kamiony, traktory, záložní generátory nemocnic i stavební techniku, takže její zdražení nebo nedostatek se šíří ekonomikou mnohem rychleji než cena benzínu. Evropská komise to vzala vážně a 31. března 2026 vyzvala členské státy ke koordinovanému zajištění dodávek ropy a rafinovaných produktů.

Ekonomický dopad je už viditelný. Březnový odhad Eurostatu ukázal, že ceny energií v eurozóně vyskočily z únorových minus 3,1 procenta na plus 4,9 procenta, a celková inflace se přehoupla na 2,5 procenta. To jsou čísla, která ECB nemůže ignorovat a která domácnosti pocítí dřív, než si stihnou uvědomit, co se vlastně stalo.

Plyn je problém, který přijde na podzim

Zemní plyn zatím fyzicky nechybí, ale to je právě ta část příběhu, která se snadno přehlédne. Zásobníky jsou pod pětiletým průměrem a Evropa je musí doplnit přes léto, aby zvládla zimu 2026/2027. Komise proto 26. března 2026 tlačila na co nejdřívější zahájení injekční sezóny, tedy čerpání plynu zpět do zásobníků, a zároveň varovala před situací, kdy by se trh začal doplňovat příliš pozdě a příliš nervózně. Pravidla EU přitom vyžadují naplnění zásobníků na 90 procent, přičemž termín je flexibilní mezi 1. říjnem a 1. prosincem. Brusel tím dává najevo, že počítá s napjatým trhem a nechce vyvolat drahou paniku při nákupech.

Plynárenský trh byl přitom napjatý ještě před vypuknutím konfliktu, jak ukazuje čtvrtletní zpráva IEA o trhu s plynem: nižší norské a ruské potrubní dodávky a vyšší potřeba doplnění zásob v Evropě vytvářely tlak už předtím. Válka tento tlak nezpůsobila, ale výrazně ho zhoršila.

Česko má zásoby, ale ne vlastní ceny

Česká republika je v lepší pozici než před třemi lety. Projekt TAL-PLUS od roku 2025 technicky umožňuje zásobovat zemi ropou výhradně západní cestou, bez závislosti na ropovodu Družba. Zákon navíc ukládá Správě státních hmotných rezerv držet nouzové zásoby ropy a vybraných produktů odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu. To je solidní nárazník. Ministerstvo financí navíc v březnu 2026 uvedlo, že Česko má stále osmé nejnižší ceny nafty a benzínu v celé EU, a od 8. dubna 2026 platí na čerpacích stanicích maximální přípustná marže 2,5 koruny na litr u neprémiového benzínu a nafty.

Jenže zásoby a regulace marží chrání před výpadkem, ne před cenou. Český trh je součástí evropského trhu a evropská cena nafty se tvoří na základě globální nabídky a poptávky, nikoli podle toho, kudy k nám ropa fyzicky přiteče. Spotřeba plynu v Česku navíc v roce 2025 vzrostla o 6,5 procenta na 7,2 miliardy metrů krychlových, po letech úspor se trh znovu nadechl a je citlivější na každý další cenový šok.

Komisař Dan Jørgensen přitom veřejně připustil, že ani rychlé příměří nemusí trhy rychle uklidnit. Poškozené toky, drahá logistika a nervozita obchodníků se nerozpustí s prvním mírovým prohlášením. Evropa si v roce 2022 myslela, že energetická krize je výjimečná situace. Teď zjišťuje, že výjimečné situace se opakují a každá přichází s jiným slabým místem, tentokrát je to nafta hned a plyn na podzim.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články