EU chce zakázat dětem sociální sítě. Kdo je mladší 13 let, nebude si smět založit vlastní účet

Ursula von der Leyenová to řekla ve středečním projevu o stavu Unie bez diplomatických oblouků: žádné sociální sítě do třinácti let, žádný osobní účet do patnácti. Mezi třináctým a patnáctým rokem jen takzvaný mini účet, který zakládá a spravuje rodič. A pro všechny nezletilé do osmnácti let povinný bezpečný design. Brusel tím poprvé zkouší sjednotit pravidla, která si dosud každý členský stát lepil po svém: Francie cílila na patnáct let, Rakousko na čtrnáct, Španělsko dokonce na šestnáct. Jenže nejzásadnější posun se neskrývá v samotné věkové hranici. Komise chce obrátit důkazní břemeno: už ne rodič má dokazovat, že platforma škodí, ale platforma má prokázat, že je pro děti bezpečná.

Tři stupně místo jednoho zákazu

Kids Act nefunguje jako plošný zámek. Komise navrhla odstupňovaný režim podle věku:

• Pod 13 let, žádný přístup k sociálním sítím. Platforma nesmí dítěti umožnit ani registraci.
• 13–15 let, běžný osobní účet zakázán. Rodič nebo opatrovník může dítěti zřídit mini účet s omezenými funkcemi a denním limitem jedné hodiny.
• 15–18 let, vlastní účet ano, ale s povinným bezpečným výchozím nastavením: soukromý profil, omezené doporučovací algoritmy, vypnuté automatické přehrávání a push notifikace.

Von der Leyenová v projevu výslovně zmínila příběh čtrnáctileté belgické Oléy, která se stala obětí online manipulace. Expertní panel, jehož závěrečná zpráva vyšla v červenci, dokládá souběh rizik: spánková deprivace, úzkosti, sebepoškozování, kyberšikana, grooming, sexualizované deepfaky z fotek nezletilých dívek. Hranice třinácti let se opírá o vývojovou psychologii, studie v reportu spojují začátek používání sociálních sítí před tímto věkem s vyšším rizikem deprese.

Jak se pozná, že je uživateli třináct

Papírový zákaz bez technického vymáhání by skončil jako dnešní zaškrtávátko „je mi 18″. Komise to ví. Proto už v dubnu 2026 přijala doporučení o společném rámci pro ověřování věku, které členským státům ukládá zpřístupnit takzvané mini peněženky do 31. prosince 2026.

Princip je jednoduchý: uživatel se ověří přes eID, občanku nebo pas, ale platforma nedostane datum narození ani jméno. Dostane jen binární odpověď, splňuje věkový práh, nebo ne. Žádné kopie dokladů, žádné biometrické skeny obličeje. Panel přitom otevřeně přiznává, že v zemích s plošnými zákazy si řada nezletilých cestu obejití našla. Klíč proto není samotný zákaz, ale nahrazení čestného prohlášení technickým ověřením.

Členské státy mají infrastrukturu připravit do konce roku. Samotný Kids Act ale musí ještě projít legislativním procesem v Evropském parlamentu a Radě; datum účinnosti nařízení zatím veřejně dostupné shrnutí neuvádí.

Co to znamená pro české rodiny

Česko zatím vlastní zákon po vzoru Francie nebo Rakouska nepřipravilo. Expertní panel v létě 2026 zaznamenal jen politický záměr vládního hnutí ANO předložit zákaz pro děti pod patnáct let, hotový legislativní text ale v otevřených zdrojích chybí. Prakticky to znamená, že české rodiny budou čekat na unijní nařízení, a to může trvat.

Dřív než zákon ale dorazí technická vrstva. Pokud Česko stihne termín pro řešení ověřování věku, platformy začnou ověřovat věk českých uživatelů ještě předtím, než Kids Act formálně vstoupí v platnost.

Co mohou rodiče udělat už teď:

• Zmapovat, jaké účty dítě skutečně má, včetně herních platforem a AI chatbotů.
• Převést dětské profily na soukromé.
• Vypnout automatické přehrávání, série a push notifikace.
• Projít rodičovské nástroje, které platformy už nabízejí.
• U mladších dětí nenechávat zařízení bez dohledu.
• Omezit vlastní sharenting, tedy sdílení fotek dětí na sítích.

Otázka, co se stane s miliony účtů dětí pod třináct let, které už existují, zůstává otevřená. Komise přechodný režim v dnešních materiálech nepopsala. Nejbližší precedent nabízí Francie: tamní zákon počítá se čtyřměsíční lhůtou na dorovnání starých účtů po nabytí účinnosti.

Proč nejde jen o Instagram a TikTok

Expertní panel záměrně pracoval s kategorií „social media+“. Vedle klasických sociálních sítí zahrnuje i služby pro sdílení videí, některé online hry, AI společníky a další služby s rizikovými funkcemi: doporučovacími algoritmy, veřejnými profily, kontaktem s cizími uživateli. Rakouský návrh už tuto logiku přejímá: necílí na značky, ale na funkcionality. WhatsApp jako messenger má být mimo, TikTok jako platforma s veřejnými profily a algoritmickým kanálem nikoli.

Komise navíc avizovala, že na podzim 2026 představí i Digital Fairness Act zaměřený proti návykovému designu, klamavým vzorům a manipulativní personalizaci. Kids Act tak není izolovaný zákon, je součástí širšího přestavování pravidel digitálního trhu.

Že to Brusel myslí vážně, ukazuje i letošní postup proti TikToku. Komise v červenci vydala předběžná zjištění, že platforma porušuje zákon o digitálních službách tím, že nezajišťuje bezpečné účty nezletilých. Vymáhání tedy nezačíná až s Kids Act, běží už teď.

Největší změna se odehraje v kódu, ne v zákoně

Podle nás nejpodstatnější dopad Kids Act nebude samotná věková hranice. Bude to nucená přestavba registračního procesu, výchozích nastavení a doporučovacích algoritmů u každé platformy, která chce působit v EU. Dnes je bezpečný dětský režim dobrovolný bonus, který firmy nasazují po skandálu. Zítra má být výchozí stav, jehož porušení platformy vystavuje dohledu Komise a národních koordinátorů digitálních služeb. Pokud nařízení projde v podobě blízké dnešnímu návrhu, sociální sítě nezmizí, ale pro děti budou vypadat zásadně jinak.