Homosexuální partneři cestou na společnou večeři nalezli v metru opuštěného novorozence. Adoptovali ho a dali mu nový domov.
Ve správný čas na správném místě se ocitl čtyřiatřicetiletý Danny Stewart, který právě běžel po peróně metra v New Yorku, aby stihl dohodnutou večeři se svým přítelem. Proběhl kolem čehosi, co leželo na podlaze a v tu chvíli ještě netušil, jak moc mu tento nález změní život.
Spěchal na večeři a našel malý uzlíček
Zvláštní náhoda se odehrála už před dvaceti lety. Bylo něco kolem osmé hodiny večerní 28. srpna 2000, když Danny Stewart (34) spěchal na schůzku se svým přítelem Peterem Mercuriem (32). Běžel po nástupišti stanice na 14. ulici ve čtvrti Chelsea na Manhattanu.
Oba muži se setkali před třemi lety díky společnému kamarádovi z Peterova softbalového týmu. Danny se k Peteovi později nastěhoval, ale v ten letní večer se vracel do svého bývalého bytu, aby si vyzvedl poštu. Díky tomuto malému detailu se oba muži setkali se svým osudem.
Když Danny spěchal ze stanice metra, cosi ho zaujalo na podlaze.
„Všiml jsem si na podlaze poblíž zdi něčeho, co jsem považoval za malou panenku,“ říká. Byl zmatený, myslel si, že tam nějaké dítě ztratilo svou hračku. Pokračoval po schodech k východu, když se ještě jednou ohlédnul.
Panenka byla ve skutečnosti dítě
„Tehdy jsem si všiml, že se malé nohy pohnuly,“ vzpomíná Danny. Ihned se otočil a spěchal zpátky ze schodů, aby zjistil, že to, co považoval za panenku, je ve skutečnosti novorozený chlapec. Byl zabalený v tmavé mikině, z níž mu maličké nožky trčely ven.
„Neměl na sobě žádné oblečení, byl zabalený jen v té mikině. Ještě měl částečně neporušenou pupeční šňůru. Díky tomu jsem poznal, že je to novorozenec,“ uvedl muž, který nejprve nemohl svému nálezu vůbec uvěřit. Jak by tu někdo mohl zapomenout dítě, ptal se sám sebe.
Chlapeček byl velmi tichý, ale bdělýma širokýma očima pozoroval okolí.
„Vzhlédl a já jsem ho pohladil po hlavě. Pak trochu zakňučel. Vypadalo to neskutečně, celá ta situace, a v tu chvíli jsem chtěl upozornit lidi na to, co se děje, ale nikdo mi nevěnoval pozornost,“ vypráví o prvním shledání se svým synem Danny.
„Prosím, zavolejte policii,“ křičel, ale nikdo si ho nevšímal..
Našel jsem dítě, volal policii i příteli
Danny se bál s dítětem pohnout nebo ho zvednout, obával se totiž, že by mohlo být zraněné. Vyběhl proto po schodech z metra k nejbližšímu telefonnímu automatu a zavolal na tísňovou linku 911, aby oznámil policii svůj nález. Ohlásil policii, kde se nachází a běžel zpátky, aby zkontroloval, že je dítě v pořádku. Měl pocit, jako by čekal celé věky. Došel k závěru, že mu na policii možná nevěřili, a proto vylovil z kapsy poslední čtvrťák, vyběhl znovu k telefonu a zavolal svému příteli Peteovi, aby zkusil zavolat na policii on.
„Znovu jsem do telefonu vyhrkl: ‚Našel jsem dítě. Myslím, že mi policie nevěří. Teď hned jim prosím zavolej,‘“ instruoval svého překvapeného partnera. Pete vzpomíná, že tehdy přecházel po schodech tam a zpět a neustále Dannyho vyhlížel z okna. Když slyšel, co mu říká do telefonu, prý se mu postavily vlasy na hlavě.
„Danny obvykle takhle nežertuje. Neřekl by to, kdyby to nebyla pravda,“ vzpomíná na svou tehdejší reakci. Proto vyrazil z bytu Dannymu na pomoc do stanice metra. Dorazil právě ve chvíli, kdy policie odnášela dítě, aby ho odvezli na kontrolu do nemocnice. Poté, co Danny vysvětlil hlídce, co se stalo, oba odešli domů.
Chtěli mu posílat dárky, nakonec byl dárkem on
„Vzpomínám si, že jsem se otočil k Dannymu a řekl jsem mu: ‚Víš, budeš s tím dítětem nějakým způsobem spojený po zbytek svého života,“ vzpomíná Pete. „A Danny řekl: ‚Co tím myslíš?‘ A já řekl: ‚No, nakonec se to dítě dozví o noci, kdy bylo nalezeno a možná bude chtít najít svého zachránce. Možná existuje způsob, jak můžeme zjistit, kde skončí a poslat mu každý rok dárek k narozeninám,‘“ vyslovil tehdy svůj nápad.
Noviny se druhý den zaplnily zprávami o Dannyho zvláštním nálezu, tří a půl kilového dítěte hispánského původu. Danny chtěl zjistit, co se s chlapcem stalo, a tak zašel do nemocnice, kam byl převezen. Žádné informace se však nedozvěděl.
O několik dní později však dostal předvolání k rodinnému soudu, aby dosvědčil, za jakých okolností dítě nalezl. Když proces skončil, soudce mladého muže neuvěřitelně překvapil, když mu navrhl, aby si vzal dítě do pěstounské péče.
Když překonali asi devítiměsíční přípravný proces, mohli si dítě odvézt domů. To se stalo dva dny před Vánocemi. Chlapeček, kterému jeho noví tatínkové dali jméno Kevin, byl tak neobvyklým vánočním dárkem.
Zdroj: BBC
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 89056
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 88215
