Seniorka v pokročilém věku napsala dopis své kamarádce. Jeho text vám otevře oči a pomůže vám více než rada psychologa

Jedna stará paní dostala za úkol napsat dopis svojí imaginární kamarádce. Ona nejprve vůbec nevěděla, co by asi tak měla říci, ale čím déle o tom přemýšlela, tím více věcí ji napadalo. Nakonec se rozhodla opravdu něco sepsat a třeba tímto dopisem inspiruje nejednoho člověka. Když si jej přečtete, možná vám otevře oči.

Uvědomila si hodně věcí

„Milá Berto, poslední dobou stále více čtu. Sedím na dvoře a kochám se tím, jaký mám krásný výhled. Plevel už mi dávno nevadí. Trávím více času se svoji rodinou a přáteli a už méně pracuji. Vždy jsem se řídila tím, že by život měl být plný příjemných zážitků, nikoli vytrvalosti. Snažím se rozpoznávat ty chvíle a vážit si jich.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Už nic nešetřím. Ten nejlepší porcelán používám pro každou speciální příležitost, jako je například zhubnutí jednoho kilogramu nebo první kvetoucí rostlina na jaře. I když jdu jen nakoupit, vezmu si na sebe tu nejhezčí bundu, kterou mám. Moje teorie je, že pokud budu vypadat úspěšně, můžu za obyčejný sáček s potravinami utratit velké peníze.

Važte si svého života

Slova „jednou“ a „brzy“ už do mého slovníku zkrátka nepatří. Pokud něco chci vidět a stojí to za to, chci to vidět, slyšet, nebo udělat hned. Nevím, co by dělali ostatní lidé, kdyby si skutečně uvědomili, že už tu zítra nebudou. Každý to totiž považuje za samozřejmost. Neodkládejte důležité věci na zítra. Raději všem svým přátelům a rodině zavolejte ihned a vyřešte všechno, co je potřeba.

Velice by mě mrzelo, kdybych si nesplnila všechny moje touhy. Pokud by člověk věděl, kolik mu zbývá času, rozhodně by na nic nečekal a všechno by dělal hned. Bylo by mi líto, jakmile bych svému manželovi a členům rodiny dostatečně často neříkala, jak moc je miluji. Každé ráno, když otevřu oči, říkám si, jaký je to vlastně zázrak, že stále žiji. Každá minuta a každý nádech je dar. Važte si toho, dokud můžete.“

Jaký máte po přečtení tohoto dopisu pocit?

Zdroj: Čtenářka Radka B.