Další země zakázala Instagram a TikTok dětem do 16 let. Věk bude ověřovat digitálním dokladem

Keir Starmer vystoupil 15. června 2026 před Downing Street a řekl, že chce dětem „vrátit dětství“. Zákaz se nemá týkat jen Instagramu a TikToku, na seznamu jsou i YouTube, Snapchat, Facebook a X. Služby pro zasílání zpráv jako WhatsApp a Signal zatím zůstávají stranou. Británie tím následuje Austrálii, která podobný zákon zavedla jako první na světě, ale londýnská vláda sama svůj přístup označuje za „Australia plus plus“. Nejde totiž jen o smazání účtů. Starmer chce regulovat i návykové funkce, livestreamy a kontakt cizích lidí s nezletilými napříč širším internetem, tedy i na platformách, které pod plošný zákaz nespadají.

Co přesně Británie zakáže

Jádro plánu je jednoduché: žádné účty na sociálních sítích pro nikoho mladšího šestnácti let. Vláda ale přidává několik vrstev navíc, které jdou dál než cokoli, co zatím zkusila Austrálie.

Pro děti do 16 let mají být napříč celým internetem, nejen na sociálních sítích, zakázány:

• livestreamy s možností interakce s cizími dospělými,
• přímé zprávy od neznámých uživatelů,
• funkce navržené k vyvolání návyku, jako nekonečné scrollování.

Pro věkovou skupinu 16–17 let mají být tyto funkce ve výchozím nastavení vypnuté, s možností je zapnout. Vláda navíc zvažuje noční zákazy přístupu a povinné přerušování scrollování pro všechny nezletilé. A jedno překvapení: chatboti s umělou inteligencí nabízející „romantické společníky“ budou muset vynucovat minimální věk 18 let.

První legislativní návrhy chce vláda předložit do konce roku 2026. Účinnost cílí na jaro 2027.

Digitální doklad, nebo spíš digitální otazník

Pojem „digitální doklad“ je zatím zkratka. Britská vláda ve svém informačním listu mluví o „účinném ověřování věku“, ale konkrétní technické řešení má teprve navrhnout regulátor Ofcom. Žádná jedna povinná metoda neexistuje.

Vládní materiály naznačují, že dospělí s dlouholetým účtem, připojenou platební kartou nebo jinak ověřeným e-mailem nemusí procházet novou kontrolou. Kdo takový důkaz nemá, může být požádán třeba o obličejový odhad věku. Paralelně Británie buduje vlastní systém digitální identity, ale ten je prezentovaný jako dobrovolný, ne jako hotový nástroj pro sociální sítě.

Právě tady se láme skutečný význam celého opatření. Pokud Ofcom nastaví ověřování přísně a plošně, Británie posune normu k tomu, že přístup k online službám bude podmíněn systematickým dokazováním věku. Pokud ne, zůstane zákon na papíře. Australská zkušenost ukazuje, jak tenká je hranice mezi zákonem a realitou.

Co ukázala Austrálie: účty ubývají, ale pomalu

Austrálie spustila svůj zákaz jako první země na světě a první měsíce přinesly smíšené výsledky. Podíl dětí s účtem na alespoň jedné sledované platformě klesl z 49,7 % na 31,3 %, to je znatelný pokles. Jenže detailní čísla z compliance reportu australské eSafety vyprávějí jiný příběh.

U dětí, které měly účet už před zavedením pravidel, zůstaly účty aktivní v překvapivé míře:

Hlavní důvod? Dvě třetiny dětí uvedly, že je platforma k ověření věku vůbec nevyzvala. Zákon bez rychlé a plošné kontrolní logiky zkrátka nefunguje naplno. Britský Ofcom si je toho vědom; jeho vlastní výzkum ukazuje, že čtvrtina britských dětí ve věku 11–17 let používá VPN a 16 % říká, že by věkové brány dokázalo obejít.

Co to znamená pro Česko a zbytek Evropy

Plošný zákaz sociálních sítí pro děti po britském vzoru se v Česku ani na úrovni EU zatím nechystá. Evropská komise tlačí jiným směrem: prosazuje harmonizovaný systém ověřování věku pomocí takzvané „mini peněženky“, která umí prokázat věk bez sdílení dalších osobních údajů. Členské státy mají zavedení stihnout do konce roku 2026.

České ministerstvo průmyslu a obchodu už překlápí unijní pokyny k ochraně dětí online do domácího kontextu. Aplikace eDoklady už dnes umí předat jen údaj o věku bez dalších dat a Digitální a informační agentura připravuje adaptaci evropské peněženky digitální identity, která by měla být v Česku dostupná na přelomu let 2026 a 2027. Infrastruktura se tedy staví, ale konkrétní vládní návrh, který by dětem zakázal Instagram nebo TikTok, v českých materiálech zatím nikde nefiguruje.

Zákon proti platformám, ne proti dětem

Důležitý detail, který se v debatách snadno ztrácí: britské vymáhání míří výhradně na firmy. Děti ani rodiče nemají být sankcionováni. Ofcom už dnes podle Online Safety Act může v nejzávažnějších případech uložit pokutu až do výše 10 % kvalifikovaných celosvětových tržeb společnosti, případně 18 milionů liber, podle toho, co je vyšší. V krajním případě může usilovat i o blokaci služby na britském území.

Devět z deseti britských rodičů zákaz podle vládního průzkumu podporuje. Dvě třetiny mladých lidí souhlasí s tím, že osoby pod 16 let by neměly mít přístup alespoň k části sociálních sítí. Politická vůle i veřejná podpora tedy existují. Otázka, na které všechno stojí, je jediná: dokáže Ofcom v příštích měsících nastavit ověřování věku tak, aby zákon nebyl jen drahým gestem, jako se to zatím částečně děje v Austrálii?