Telefon mám vždycky u sebe

Líza potvrdila, že od smrti svých rodičů má vždy u sebe svůj telefon, jelikož když ji naposledy maminka volala, neměla ho u sebe a hovor tak nemohla zvednout. Po smrti své maminky Líza fyzicky onemocněla. Trpěla dlouhých šest měsíců a mnohokrát za tu dobu zvracela. Trpěla nejen smrtí samotných rodičů, ale také faktem, že po jejich smrti se jejich rodina trochu roztrhla. Líza má však snahu udržet všechna vlákna pohromadě, aby se ostatní členové úplně neodcizili.

Lízu prý také velice trápí fakt, že její syn neví, jak fantastičtí byli její rodiče. Je přesvědčená, že její tatínek by byl opravdu úžasným dědečkem, stejně jako maminka by byla tou nejlepší babičkou na celém světě. Je si jistá, že by oba rodiče svého vnuka bezmezně milovali a stejně tak on by miloval je. Bohužel se nestihli poznat, a tak Líza svému synovi o svých rodičích alespoň vypráví, aby je měl i on navždy v povědomí. Škoda jen, že si nemůže utvořit vlastní krásné vzpomínky na své prarodiče.

Bylo by snazší zemřít

Líza je přesvědčená, že by pro ni bylo rozhodně mnohem snazší, kdyby zemřela sama. Takto totiž musí neustále čelit tomu, že ji rodiče chybí. Ačkoli je to již několik let, co odešli na druhý břeh, Líza zkrátka truchlí takřka stejně jako na počátku. Pochopitelně na své rodiče vzpomíná s láskou a úsměvem na tváři, ale trápí ji, že za nimi nemůže zajít, když potřebuje s něčím pomoc nebo se zkrátka jen svěřit někomu, komu může opravdu důvěřovat.

Nikdo před ní na své rodiče nikdy nenadává. Líza totiž každému řekla, že všechny prosí, aby místo nadávek na své rodiče raději zmlkli a přemýšleli o její situaci. Pak jim vždy dojde, že žádné rozepře nejsou tak velké, aby bylo nutné na rodiče nadávat. Líza se přiznala, že si takt trochu připadá, že patří do klubu pro vdovy, do kterého nikdy nechtěla vstoupit. Ačkoli její manžel žije, bez rodičů si zkrátka připadá na světě velice opuštěná.

Jak vás změnila smrt někoho blízkého?

https://www.youtube.com/watch?v=OcaA4tlRPsU

Zdroj: Transparency

"/> Věci, které se po smrti mých rodičů změnily | DámskýDeník.cz

Co se změní po smrti vašich rodičů? Upřímná zpověď otevře oči a změní váš postoj k životu

Vztah rodičů a dětí je založený na bezpodmínečné lásce. Po smrti rodičů se pro děti mnoho věcí změní. A nezáleží na tom, kolik jim je.

i

Pravděpodobně neexistuje žádný způsob, jak se připravit na smrt svých rodičů. Najednou tu zkrátka nejsou a vezmou si s sebou svoji moudrost. Rodiče nás často učí, jak být dobrým člověkem, učí nás být empatičtí. A také spoustu dalších věcí. Skvělý vztah se svými rodiči měla také Líza. Pak však zaútočila zákeřná rakovina a rodinu ji vzala. Od té doby se změnilo spoustu věcí. Líza prozradila, které.

Telefon mám vždycky u sebe

Líza potvrdila, že od smrti svých rodičů má vždy u sebe svůj telefon, jelikož když ji naposledy maminka volala, neměla ho u sebe a hovor tak nemohla zvednout. Po smrti své maminky Líza fyzicky onemocněla. Trpěla dlouhých šest měsíců a mnohokrát za tu dobu zvracela. Trpěla nejen smrtí samotných rodičů, ale také faktem, že po jejich smrti se jejich rodina trochu roztrhla. Líza má však snahu udržet všechna vlákna pohromadě, aby se ostatní členové úplně neodcizili.

Lízu prý také velice trápí fakt, že její syn neví, jak fantastičtí byli její rodiče. Je přesvědčená, že její tatínek by byl opravdu úžasným dědečkem, stejně jako maminka by byla tou nejlepší babičkou na celém světě. Je si jistá, že by oba rodiče svého vnuka bezmezně milovali a stejně tak on by miloval je. Bohužel se nestihli poznat, a tak Líza svému synovi o svých rodičích alespoň vypráví, aby je měl i on navždy v povědomí. Škoda jen, že si nemůže utvořit vlastní krásné vzpomínky na své prarodiče.

Bylo by snazší zemřít

Líza je přesvědčená, že by pro ni bylo rozhodně mnohem snazší, kdyby zemřela sama. Takto totiž musí neustále čelit tomu, že ji rodiče chybí. Ačkoli je to již několik let, co odešli na druhý břeh, Líza zkrátka truchlí takřka stejně jako na počátku. Pochopitelně na své rodiče vzpomíná s láskou a úsměvem na tváři, ale trápí ji, že za nimi nemůže zajít, když potřebuje s něčím pomoc nebo se zkrátka jen svěřit někomu, komu může opravdu důvěřovat.

Nikdo před ní na své rodiče nikdy nenadává. Líza totiž každému řekla, že všechny prosí, aby místo nadávek na své rodiče raději zmlkli a přemýšleli o její situaci. Pak jim vždy dojde, že žádné rozepře nejsou tak velké, aby bylo nutné na rodiče nadávat. Líza se přiznala, že si takt trochu připadá, že patří do klubu pro vdovy, do kterého nikdy nechtěla vstoupit. Ačkoli její manžel žije, bez rodičů si zkrátka připadá na světě velice opuštěná.

Jak vás změnila smrt někoho blízkého?

https://www.youtube.com/watch?v=OcaA4tlRPsU

Zdroj: Transparency

                   

Pravděpodobně neexistuje žádný způsob, jak se připravit na smrt svých rodičů. Najednou tu zkrátka nejsou a vezmou si s sebou svoji moudrost. Rodiče nás často učí, jak být dobrým člověkem, učí nás být empatičtí. A také spoustu dalších věcí. Skvělý vztah se svými rodiči měla také Líza. Pak však zaútočila zákeřná rakovina a rodinu ji vzala. Od té doby se změnilo spoustu věcí. Líza prozradila, které.

Telefon mám vždycky u sebe

Líza potvrdila, že od smrti svých rodičů má vždy u sebe svůj telefon, jelikož když ji naposledy maminka volala, neměla ho u sebe a hovor tak nemohla zvednout. Po smrti své maminky Líza fyzicky onemocněla. Trpěla dlouhých šest měsíců a mnohokrát za tu dobu zvracela. Trpěla nejen smrtí samotných rodičů, ale také faktem, že po jejich smrti se jejich rodina trochu roztrhla. Líza má však snahu udržet všechna vlákna pohromadě, aby se ostatní členové úplně neodcizili.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lízu prý také velice trápí fakt, že její syn neví, jak fantastičtí byli její rodiče. Je přesvědčená, že její tatínek by byl opravdu úžasným dědečkem, stejně jako maminka by byla tou nejlepší babičkou na celém světě. Je si jistá, že by oba rodiče svého vnuka bezmezně milovali a stejně tak on by miloval je. Bohužel se nestihli poznat, a tak Líza svému synovi o svých rodičích alespoň vypráví, aby je měl i on navždy v povědomí. Škoda jen, že si nemůže utvořit vlastní krásné vzpomínky na své prarodiče.

Bylo by snazší zemřít

Líza je přesvědčená, že by pro ni bylo rozhodně mnohem snazší, kdyby zemřela sama. Takto totiž musí neustále čelit tomu, že ji rodiče chybí. Ačkoli je to již několik let, co odešli na druhý břeh, Líza zkrátka truchlí takřka stejně jako na počátku. Pochopitelně na své rodiče vzpomíná s láskou a úsměvem na tváři, ale trápí ji, že za nimi nemůže zajít, když potřebuje s něčím pomoc nebo se zkrátka jen svěřit někomu, komu může opravdu důvěřovat.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nikdo před ní na své rodiče nikdy nenadává. Líza totiž každému řekla, že všechny prosí, aby místo nadávek na své rodiče raději zmlkli a přemýšleli o její situaci. Pak jim vždy dojde, že žádné rozepře nejsou tak velké, aby bylo nutné na rodiče nadávat. Líza se přiznala, že si takt trochu připadá, že patří do klubu pro vdovy, do kterého nikdy nechtěla vstoupit. Ačkoli její manžel žije, bez rodičů si zkrátka připadá na světě velice opuštěná.

Jak vás změnila smrt někoho blízkého?

Zdroj: Transparency

Diskuze Vstoupit do diskuze
109 lidí právě čte
Zobrazit další články