Lucie vyrostla v rodině plné násilí a chudoby. Přes těžké dětství se však dokázala postavit na vlastní nohy, vychovává dceru a bojuje s opakujícími se vzorci minulosti.
Lucie vyrůstala v rodině, kde alkohol a násilí určovaly každý den. Její otec byl tyran, matka bezmocná a chudoba všudypřítomná. Dětství plné strachu, útěků a ponižování se tak odrazilo na její psychice a formovalo její životní cestu. Přesto se však dokázala od těchto zkušeností odrazit, dokončila školu, začala pracovat a porodila dceru, kterou dnes sama vychovává. Stále nicméně bojuje se stíny minulosti, protože právě její dítě začíná opakovat určité vzorce.
Náročné dětství, které se podepsalo na psychice
„Dodnes jí nemůžu odpustit, že toho opilce nenechala,“ říká Lucie o své matce. Otec ji i její sourozence týral, ničil věci doma a přitom občas rozdával sladkosti či květiny ve falešném přátelském gestu. „Bylo to peklo, neustálý strach, jestli nepřijde jeho vztek a nezačne znovu ničit vše kolem nás,“ vzpomíná dívka dále. Matka se navíc musela starat o chod domácnosti, přičemž pracovala jako uklízečka a sbírala ovoce a zeleninu, aby rodina měla co jíst.
Lucie to však neměla jednoduché ani během dospívání. Často se stýkala s problematickými vrstevníky, začala pít, kouřit a mít riskantní vztahy. Předčasné těhotenství s problematickým partnerem ji poté vystavilo dalšímu násilí a psychickému tlaku. „Cítila jsem se jako dítě, které nemá nikoho, kdo by ho chránil. Dokonce jsem přemýšlela o sebevraždě,“ přiznává. Přesto dostala příležitost změnit svůj život a matka ji podpořila, aby dokončila školu.
Dcera se začíná stydět
Poté tvrdě pracovala přes deset let, aby se dokázala postavit na vlastní nohy. Při tom všem ještě pečovala o své dítě a čelila různým výzvám. Nyní ovšem přišlo období, kdy se za ni dcera začíná stydět. Trápí ji zejména špatné životní podmínky a začíná hledat způsob, jak uniknout z rodinného cyklu, který Lucie sama znala. „Moje dcera se stydí za mě a mou práci uklízečky, za starý bytový dům, za levný nábytek. Já se jí ale snažím zajistit stabilní zázemí a podporu, kterou jsem sama v mládí postrádala,“ uvedla zhrzená matka dále.
I přes všechny těžkosti však Lucie věří v možnost lepší budoucnosti pro svou dceru. Snaží se jí proto ukázat hodnotu práce, vzdělání a odolnosti. „Bez matčiny pomoci by to bylo ještě horší,“ říká. Připomíná si také, že životní lekce, které sama absolvovala, mohou být varováním i inspirací pro další generace, pokud se podaří prolomit destruktivní cykly.