Za socialismu stál pár korun, dnes 20 000 Kč. Český skleněný popelník se stal lovnou zvěří sběratelů

Kdo dnes otevře skříňku po babičce a najde tam těžký hutní popelník s organickým tvarem a vybledlou etiketou Železnobrodské sklo, možná drží v ruce víc než nostalgii. České poválečné sklo, kdysi běžné zboží v samoobsluhách, se v posledních letech proměnilo v samostatný sběratelský segment. A jméno Miloslav Klinger patří mezi ta, která cenu dokážou posunout z řádu stokorun do desítek tisíc. Záleží ovšem na tom, co přesně člověk vlastní.

Kdo byl Miloslav Klinger

Miloslav Klinger (1922–1999) patřil ke generaci českých sklářských výtvarníků, kteří formovali vizuální identitu československého skla v éře po druhé světové válce. Celý profesní život byl spjatý se Železným Brodem, navrhoval pro tamní podnik Železnobrodské sklo a jeho práce se pohybovaly od sériově vyráběných užitkových předmětů po autorské plastiky. Městské muzeum v Železném Brodě ho řadí vedle Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, tedy do první ligy české sklářské moderny.

Za socialismu jeho popelníky, misky a vázy plnily regály obchodů s průmyslovým sklem. Přesný dobový ceník konkrétního modelu se zatím nepodařilo dohledat, ale šlo o sériovou produkci, řádově koruny, maximálně nižší desítky. Dnes je situace jiná.

Dvacet tisíc, ale ne za popelník

Tady je potřeba být přesný. Částka kolem 20 000 Kč je reálná a doložená, jenže nedosáhla ji miska ani popelník, nýbrž Klingerovy skleněné plastiky. Galerie Platýz prodala 23. února 2026 plastiku „Žena ve větru“ za 21 000 Kč a „Ruku s motýlem“ za 19 500 Kč. To jsou autorské kusy na pomezí užitého umění a volné tvorby.

Běžné Klingerovy popelníky a misky se obchodují výrazně níž:

• Citrínová miska s původní nálepkou ŽBS, prodána na Aukru 22. března 2026 za 1 100 Kč.
• Hutní popelník z 60. let, stav „perfektní“, aktuálně nabízený na Aukru za 469 Kč.
• Alexandritový popelník organického tvaru, prodán v zahraniční aukci na OneBid 17. května 2026 za 27 EUR, tedy zhruba 680 Kč.

Rozdíl je propastný. A přesně v něm se skrývá mechanismus, který z některých kusů dělá lovnou zvěř a z jiných jen hezkou dekoraci na poličce.

Co dělá z kusu skla sběratelský artikl

Cenu neurčuje samotné stáří. Popelník z šedesátých let může viset na inzerátu měsíce za pár stovek, zatímco jiný kus od téhož autora vyvolá v aukční síni přetahovanou. Rozhoduje kombinace pěti faktorů:

• Autorství – bezpečně doložené jméno návrháře, ideálně s vazbou na známý podnik.
• Etiketa nebo značka – dochovaná nálepka Železnobrodské sklo, monogram, modelové číslo.
• Stav – bez oťuků, prasklin, s původním povrchem. Prodaná citrínová miska na Aukru byla popsána jako nepoužívaná.
• Typ předmětu – plastika či unikátní tvar má vyšší strop než sériový popelník.
• Soutěžní prostředí – aukce s více zájemci vytlačí cenu výš než pevná nabídka na bazaru.

Podle materiálů Galerie Platýz tvoří publikum aukcí jak movití kupci, tak sběratelé „srdcaři“, kteří si na konkrétní kus počkají roky. Právě jejich střet v dražbě generuje ceny, které by fixní inzerát nikdy nedosáhl.

Klinger není sám, jak si stojí konkurence

Srovnání s dalšími autory téže éry ukazuje, že Klingerovy běžné popelníky cenově nevybočují z řady. V aukcích jaro 2025 až jaro 2026 se prodaly:

Klingerův cenový náskok se projevuje až u plastik. Tam se dostává do pásma, kam běžné popelníky ostatních autorů nesahají. A to je důvod, proč sběratelé při identifikaci kusu hledají nejen jméno, ale i typ předmětu.

Kde hledat, kde prodávat

Kdo má doma podezřelý kus hutního skla, má tři cesty. Pro rychlý test trhu poslouží Aukro, nabídky se zobrazují i na zahraničních doménách, takže zásah je široký. Pro hodnotnější kus s doloženým autorem je lepší volbou aukční galerie typu Platýz, která nabízí odborné posouzení a cílený marketing směrem ke sběratelům. A pro samotnou identifikaci (ověření, zda jde skutečně o Klingera, Zemka nebo Drobníka) může pomoci Městské muzeum v Železném Brodě s jeho rozsáhlou sbírkou železnobrodského skla.

Původní podnik Železnobrodské sklo už v někdejší podobě neexistuje, výroba skončila v roce 2009. Ve městě dnes působí Preciosa Ornela, Detesk nebo Lhotský Studio, ale sériové hutní popelníky v Klingerově stylu z jejich dílen nevycházejí. Každý zachovalý kus s etiketou ŽBS je tak součástí uzavřené kategorie, jejíž zásoba už jen klesá.

Právě proto ten popelník ze skříňky po babičce stojí za bližší pohled. Ne každý bude za dvacet tisíc, ale ten správný, s etiketou, příběhem a bez jediného oťuku, může překvapit.