Brambory zdražily o 29 % za jediný měsíc. Ekonom řekl, co bude dál s cenami v Česku

Každý rok se to opakuje: zásoby loňských pozdních brambor docházejí, na pulty přicházejí rané, a cenovka vyletí nahoru. Letos ale přechod udeřil dřív a silněji, než bývá zvykem. Podle rychlé informace ČSÚ z 10. června 2026 činil meziměsíční nárůst spotřebitelské ceny brambor 28,2 %. V některých sekundárních přepisech se objevuje číslo 28,8 %, ale oficiální statistika drží nižší hodnotu. Otázka, kterou si klade každý, kdo stojí u regálu, zní jednoduše: bude hůř?

Proč brambory zdražily právě teď

Mechanismus je starý jako české bramborářství samo. ČSÚ ho popisuje ve svých popularizačních materiálech už roky: klíčový je přechod ze skladovaných pozdních brambor na čerstvé rané a objem domácí produkce. Rané brambory vstupují na trh obvykle v červnu, letos se ale ostrý cenový skok promítl už do květnových dat, tedy o pár týdnů dříve, než bývá typické.

Na Mělnicku začala sklizeň 4. června, o několik dní později než loni. Pěstitelé hlásili vliv sucha a nižší výnosy; maloobchodní cena se pohybovala mezi 29,90 a 34,90 Kč za kilogram. K tomu přibývá strukturální faktor: ministerstvo zemědělství na konci května odhadovalo, že letos bude osázeno o 6 až 10 % méně bramborových ploch než v roce 2025. Podobný pokles se čeká i ve většině zemí EU.

Historické srovnání: dramatické, ale ne bezprecedentní

Téměř třicetiprocentní skok zní alarmujícně. Jenže v historii českých cen brambor to není rekord, ani zdaleka.

• Červen 2006: +48,3 % meziměsíčně
• Červen 2023: +22,1 %
• Červen 2022: +9,5 %

Letošek je nadprůměrný, ale spadá do známého vzorce. Neobvyklé je hlavně načasování, květen místo června. A dobrá zpráva z historie: v roce 2025 průměrná spotřebitelská cena raných brambor klesla z 32,10 Kč/kg v červnu na 22,07 Kč/kg v červenci. Pokles o deset korun za jediný měsíc. Rozšiřující se sklizeň dokáže cenovou špičku srazit rychle.

Co říká ekonom, a kde má oporu v datech

Ekonom David Marek v rozhovoru pro TN.cz uvedl, že květnový skok u brambor je po příchodu raných brambor typický a v dalších měsících by měl pozvolna odeznít. U mléka, které v květnu meziměsíčně zdražilo o 14,1 %, další růst nečeká; na trh se podle něj rozpouštěly zásoby vytvořené v předchozích měsících.

Markův optimismus u mléka má oporu i jinde. Zemědělský analytik Tomáš Maier 2. června mluvil o přebytku mléka na evropském trhu a data Milk Market Observatory Evropské komise potvrzují vyšší sběr mléka i vyšší výrobu másla a sušeného odstředěného mléka. Meziročně navíc polotučné trvanlivé mléko v Česku zůstává o 17,7 % levnější, máslo o 23,3 %. Květnový meziměsíční výkyv je krátkodobá odchylka, ne nový trend.

Skutečné riziko leží jinde

Celková květnová inflace činila meziměsíčně pouhých 0,1 %, potraviny a nealkoholické nápoje jako celek zdražily o 0,6 %. O plošné potravinové vlně zatím řeč není. Ale jedno riziko Marek výslovně pojmenoval: delší napětí na Blízkém východě. Nejde o přímý dovoz potravin z regionu, jde o vstupní náklady. Dražší ropa znamená dražší naftu do kombajnů a kamionů, dražší hnojiva, dražší chlazení ve skladech. Maier už v březnu 2026 popisoval právě tento přenosový kanál jako hlavní hrozbu pro české zemědělce.

Kdo hledá v květnových datech úspory, najde je spíš ve spížních položkách: mouka meziročně klesla o 10,7 %, oleje a tuky o 16,4 %, cukr o 0,6 %. Naopak čerstvá zelenina a ovoce zůstávají pod tlakem sezónních výkyvů.

Čekat, nebo nakupovat

U brambor se vyplatí trpělivost. Sklizeň na Mělnicku běží, pěstitelé počítají s postupným zlevňováním a historie ukazuje, že červencový propad bývá strmý. U mléka důvod k předzásobení z dostupných dat nevyplývá; evropský trh je přebytkový a analytici další růst neočekávají.

Největší nejistota neleží v samotných bramborách ani v mléce. Leží v tom, zda se geopolitické náklady (ropa, hnojiva, energie) stihnou propsat do podzimních cen potravin dřív, než je letní sklizeň stlačí dolů.