Bill Gates varuje: Kvůli AI přijde většina lidí o práci, přežijí jen tři profese

Představte si, že jste celý život budovali odbornost, která vás živí, a najednou přijde technologie, která ji nabídne každému za zlomek ceny. Přesně o tom mluví Bill Gates, když popisuje, co AI udělá s trhem práce během příští dekády. Nejde o to, že roboti přeberou montovny. Jde o něco subtilnějšího a pro mnoho lidí mnohem nepříjemnějšího: o prudký pád ceny lidské expertizy, na které stály celé kariéry.

Největší hrozba není zánik práce, ale zlevnění znalostí

Gates v rozhovoru pro NBC’s The Tonight Show a následně v podcastu se zakladatelem Khan Academy Salemem Khanem formuloval svůj výhled jasně: do deseti let budou špičkové lékařské rady i kvalitní vzdělávání dostupné prakticky komukoli díky AI, a lidé nebudou potřeba „pro většinu věcí“. Na Harvardu pak dodal, že tuto perspektivu považuje za „trochu děsivou“. Klíčové slovo v celém jeho výroku ale není „zánik“, je to „zlevnění“. Když se expertiza, za kterou dnes platíte tisíce korun za hodinu, stane levnou a všudypřítomnou službou, trh s ní přestane fungovat tak, jak fungoval dosud. Lidé, kteří ji prodávali, to pocítí jako první.

Kancelář je v ohni dřív než továrna

Paradox, který Gates i velké instituce opakují, je ten, že první velká vlna nejistoty nedopadne na manuální profese, ale na ty, které sedí u monitoru. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že AI ovlivní téměř 40 % pracovních míst na světě, přičemž v rozvinutých ekonomikách jde až o 60 % pozic, a jde převážně o kognitivní, kancelářské a analytické role. Světové ekonomické fórum ve své zprávě Future of Jobs 2025 odhaduje, že do roku 2030 se promění 22 % dnešních pracovních míst: 170 milionů nových rolí vznikne, ale 92 milionů bude vytlačeno. Čtyřicet jedna procent zaměstnavatelů přitom otevřeně říká, že tam, kde AI začne replikovat dosavadní práci, budou snižovat stavy. To není vzdálená prognóza, to je plán, který firmy dnes zapisují do strategií.

Tři oblasti, kde lidská role zatím drží

Gates opakovaně ukazuje na tři širší okruhy, které považuje za relativně odolné: vývoj a aplikace umělé inteligence, biologie a medicína a energetika včetně klimatických technologií. Říká to konzistentně od roku 2017 a jeho argumentace se nezměnila: v těchto oblastech nestačí jen správně odpovědět na zadaný dotaz. Je potřeba objevovat, rozhodovat v podmínkách nejistoty a nést odpovědnost za výsledek. Zároveň ale Gates sám upozorňuje, že u učitelů a lékařů nehrozí přebytek, poptávka po jejich práci je prakticky neomezená a v mnoha zemích akutně chybějí. AI podle něj jejich expertizu nenahradí, ale zlevní a rozšíří ji na místa, kam se dnes nedostane. To je pro tyto profese spíš změna podmínek než zánik.

Česko v tom už je, i když to tak nevypadá

Tohle není debata ze Silicon Valley, která se nás zatím netýká. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu používalo v roce 2024 umělou inteligenci 11,26 % českých podniků, oproti 5,9 % v roce 2023, tedy téměř dvojnásobek za jediný rok. U velkých českých firem přesáhl podíl 40 %. V celé EU pak v roce 2025 používalo AI už 20 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Evropská unie zároveň zařadila AI systémy používané při náboru, řízení pracovníků, přidělování úkolů nebo monitoringu zaměstnanců mezi vysoce rizikové oblasti podle AI aktu, který vstoupil v platnost v srpnu 2024. Když regulátor označí technologii za vysoce rizikovou v pracovním kontextu, není to proto, že by šlo o okrajový jev.

Gatesovo varování lze číst jako přehnané nebo jako přesné, ale jedno je jisté: otázka není, jestli se trh práce změní, ale jak rychle a kdo to pocítí jako první. A odpověď na to, zda váš obor patří mezi ty tři odolnější linie, nebo mezi ty, kde se cena vaší práce bude v příštích letech tlačit dolů, závisí na jediné věci: jestli to, co děláte, lze dobře popsat v zadání pro chatbota.