Někteří lidé bohužel nemohou za to, že se z nich stali bezdomovci. Osud je totiž mnohdy k člověku velice nespravedlivý. Někdy však i takový příběh má šťastný konec.
Někdy jsou lidé až moc zaneprázdnění svým životem a vlastními problémy, že nevidí, že mnoho lidí na tomto světě je na tom daleko hůř a váží si i toho, co ti druzí považují za samozřejmost. Nikdo by se neměl k takovému člověku otáčet zády, protože nikdy nevíte, proč se dostal do situace, ve které se nachází. A často potřebuje právě vaši pomoc.
Chlapec potkal muže jménem Ivan
Šestnáctiletý chlapec chodil každý den po ulici kolem jednoho žebráka. Litoval ho tak moc, že mu vždy dal buď nějaké drobné, nebo aspoň kousek jídla. Po nějaké době se dali do řeči a on zjistil, že tento žebrák se jmenuje Ivan. Ten vždy nejprve protestoval a nechtěl si ani jídlo, ani peníze vzít, ale po chvíli ustoupil, protože věděl, že chlapec mu to dává z čistého srdce.
Ivan ale najednou zmizel
Ivan byl chlapci velice vděčný, protože mu ještě nikdo nikdy nevěnoval tolik pozornosti, jako právě on. Každý den měl díky němu něco k jídlu, což pro něj bylo něco, co neznal. Jednoho dne ale Ivan zmizel ze svého obvyklého místa. Chlapec ho dlouho hledal, ale vůbec netušil, kde by mohl být. Čas plynul, z chlapce se stal dospělý muž, ale na Ivana nikdy nezapomněl.
Neznámý muž
Jednoho dne však potkal na ulici skvěle vypadajícího muže v obleku. Ten ho zastavil a chlapec se ho zeptal, jestli se znají. Byl z toho trošku v rozpacích, nerad se bavil s cizími lidmi. Něco mu ale na tomto pánovi bylo povědomé. A jakmile se bavili delší dobu, začalo mu docházet, že tento muž je právě žebrák Ivan, kterého již dlouhá léta neviděl.
Byl z toho naprosto dojatý a Ivan ho nenechal chvíli mluvit. Řekl mu, že mu velice děkuje za to, co pro něj dlouhé roky dělal, že jen díky němu měl co jíst a co pít. Podařilo se mu najít práci a začal chodit k psychologovi, takže se konečně opět postavil na vlastní nohy. A kdo ví, co by bylo, kdyby jednoho dne nepotkal tohoto chlapce.
Jaký máte názor na bezdomovce?