Babišova vláda chtěla vrátit slevu na jízdné na 75 %. Teď přiznává, že v rozpočtu na ni nenašla ani korunu

5. ledna 2026 schválila vláda Andreje Babiše programové prohlášení, ve kterém černé na bílém stojí: „Vrátíme slevy na jízdné pro studenty a seniory ve výši 75 procent.“ O půl roku později, 15. června, ministr Bednárik před jednáním vlády potvrdil, že cílí na spuštění od 1. ledna 2027 a potřebuje k tomu v rozpočtu zhruba dvě miliardy korun. A pak přišel 14. září. Tentýž ministr před novináři řekl, že návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá jen s padesátiprocentní slevou, protože na víc „nebylo dostatek zdrojů“. Tři data, jeden slib a nula korun v rozpočtové kolonce.

Od slibu k rozpočtové nule za osm měsíců

Časová osa je krutě přímočará. Leden: velký slib. Červen: ministr ještě věří. Září: ministr už nevěří. Co se mezi tím stalo? Ministerstvo financí 31. srpna představilo návrh rozpočtu na rok 2027 a vyšší sleva na jízdném se mezi jeho prioritami neobjevila. Investice 289,6 miliardy korun, zdravotnictví s přídavkem 50 miliard, obrana za 195 miliard, rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury 180 miliard, vyšší platy ve veřejném sektoru o 36 miliard, důchody o 19,2 miliardy víc. Kapitola dopravy samotná má vzrůst na 162,4 miliardy, jenže dvě miliardy na návrat slevy se do ní nevešly.

Slib nepadl na legislativě ani na technické překážce. Padl na tom, že vláda dala přednost jiným výdajům a vyšší slevu do návrhu rozpočtu jednoduše nepropsala. Podle nás jde o učebnicový případ, kdy politický závazek žije jen do chvíle, než musí dostat konkrétní rozpočtový řádek.

Co to znamená pro peněženky cestujících

Rozdíl mezi 50% a 75% slevou je přesně čtvrtina plné ceny jízdenky. Zní to abstraktně, tak to přeložme do korun:

• Plná jízdenka 100 Kč, dvě cesty týdně po 40 týdnů v roce: cestující zaplatí o 2 000 Kč ročně víc, než kdyby sleva byla 75 %.
• Plná jízdenka 120 Kč, deset jízd měsíčně: rozdíl 3 600 Kč ročně.
• Plná jízdenka 200 Kč, dvě cesty týdně celoročně: 5 200 Kč ročně.

V roce 2024 stát vyplatil dopravcům na kompenzacích za slevy celkem 4,9 miliardy korun. Studenti ve věku 18 až 26 let tvořili 40 procent této částky, senioři nad 65 let dalších 18 procent. A i stávající padesátiprocentní režim je rozpočtově citlivý, už v lednu 2026 musela vláda při přepracování rozpočtu na běžný rok přidat v kapitole dopravy na slevy 0,8 miliardy navíc.

„Mrtvé duše“ jako pojistka pro budoucnost

Bednárik v září neřekl jen „nejsou peníze“. Zmínil také „mrtvé duše“, riziko, že stát kompenzuje dopravcům slevy podle prodaných zvýhodněných jízdenek, aniž je dostatečně ověřeno, zda byly skutečně využity. Tím si vytvořil podmínku: nejdřív kontrolní mechanismy, pak teprve debata o vyšší slevě. Politicky elegantní manévr, rozpočtově prázdný.

Dá se čekat, že se téma vrátí při přípravě rozpočtu na rok 2028. Jenže fiskálně-strukturální plán počítá pro rok 2028 se zpřísněním salda veřejných financí na minus dvě procenta HDP. Prostor pro dodatečné výdaje bude spíš menší, ne větší.

Praha a Brno si jedou po svém

Celostátní padesátiprocentní sleva není jediný režim, který v Česku funguje. Praha nabízí seniorům od 65 let bezplatnou přepravu v městských pásmech P, 0 a B, tedy výrazně štědřejší model než zbytek republiky. Brno bezplatnou přepravu poskytuje až od 70 let, a to jen v zónách 100 a 101. Mimo velká města zůstávají cestující odkázáni výhradně na státem regulovanou slevu. Právě pro ně je rozdíl mezi 50 a 75 procenty nejcitelnější.

Současný cenový výměr účinný od ledna 2026 přiznává padesátiprocentní slevu dětem od 6 do 18 let, studentům do 26 let, seniorům nad 65 let a invalidům třetího stupně. Tento rámec platí beze změny a ministr dopravy žádný pevný termín pro jeho úpravu nedal.

Senioři a studenti by měli při plánování cest v roce 2027 počítat s tím, s čím počítá rozpočet: s padesáti procenty. Slib v programovém prohlášení zůstává na papíře, jen ne na tom, na kterém záleží.