Babiš zuří kvůli cenám na českých benzínkách, ty se teď ozvaly

Nafta na dálnici D1 stála ještě nedávno 51,90 Kč za litr. Po první vlně vládního tlaku klesla na 49,90 Kč. A to byl teprve začátek. Andrej Babiš v posledních dnech opakovaně veřejně útočí na Orlen a MOL s tím, že navzdory levnější ropě zvýšily velkoobchodní ceny paliv o dvě koruny, a otevřeně mluví o kartelu. Benzinky a jejich oborová asociace ČAPPO tentokrát nezůstaly ticho, a jejich odpověď je zajímavější, než by se na první pohled zdálo.

Vláda přestala jen mluvit a sáhla po konkrétních nástrojích

Od středy 8. dubna 2026 platí strop marže 2,50 Kč na litr pro neprémiová paliva na všech čerpacích stanicích v Česku (mf.gov.cz). Zároveň vláda snížila spotřební daň na naftu o téměř 1,94 Kč na litr, s DPH to dělá přes 2,35 Kč, a to na absolutní minimum, které ještě dovoluje evropská harmonizace. Ministerstvo financí navíc každý pracovní den vyhlašuje maximální přípustné ceny na den následující: na pátek 10. dubna to bylo 41,77 Kč za litr benzinu a 45,20 Kč za litr nafty, přičemž nafta tak za jediný den zlevnila o 4,20 Kč. Tohle už není politická rétorika, ale přímý zásah do ceníku u stojanu.

Pumpaři se ohradili, ale ne tak, jak by Babiš čekal

ČAPPO 1. dubna 2026 vydalo memorandum, v němž varuje před administrativními zásahy do trhu a hájí cenotvorbu odkazem na globální ceny ropy, rafinérské náklady a daně (cappo.cz). Orlen uvedl, že ceny určují tržní podmínky a firma posílá ministerstvu pravidelné cenové reporty. MOL zdůraznil, že rozhodující jsou mezinárodní trhy a daně, nikoli rozhodnutí konkrétní firmy. Jenže o den později, 2. dubna 2026, ČAPPO svůj tón znatelně zmírnilo: pokud stát vyhodnotil regulaci jako nezbytnou, zvolený model považuje za nejvhodnější z dostupných variant a je připraven spolupracovat na jeho zavedení (cappo.cz). Přesně tenhle posun za 24 hodin, od varování před zásahem k ochotě ho implementovat, ukazuje, kde skutečně leží hranice vyjednávací síly sektoru.

Ministerský monitoring neprokázal to, co Babiš tvrdí

Tady je ale háček, který se v mediálním hluku snadno ztratí. Ministerstvo financí zapojilo do monitoringu 2 530 čerpacích stanic od 558 provozovatelů a výsledky jsou překvapivé: v první fázi po vypuknutí konfliktu ministerstvo růst indikativních hrubých marží nepotvrdilo (mf.gov.cz). U nafty se marže před krizí pohybovaly mezi 2,70 a 3,20 Kč na litr, po jejím vypuknutí klesly na 1,90 až 2,60 Kč a po spuštění monitoringu šly ještě níž. Babiš přitom mluví o přemrštěných maržích, jenže jeho vlastní ministerstvo zatím nenašlo důkaz, že by pumpaři situaci zneužívali plošně. Problém byl spíš lokální: dálniční stanice a cenové extrémy na konkrétních místech, ne systémové navyšování zisku napříč trhem.

Česko je v EU stále levnější, ale to řidiče u stojanu moc neutěší

Ministerstvo financí k 16. března 2026 zveřejnilo srovnání: Česko mělo osmé nejnižší ceny benzinu i nafty v celé EU. Benzin stál 38,15 Kč za litr, nafta 42,54 Kč, zatímco v Německu šlo o 50,95 Kč a 52,44 Kč, v Nizozemsku dokonce o 55,28 Kč a 55,32 Kč. Jenže tenhle argument funguje dobře v tabulce, hůř u pumpy, kde člověk vidí jen vlastní účet. Evropská komise 8. dubna 2026 potvrdila, že zásobování ropou v EU je prozatím stabilní, ale trh zůstává citlivý na vývoj na Blízkém východě (energy.ec.europa.eu), a právě tato nejistota dává benzinkám argument, proč se zdráhají slibovat trvalé zlevnění.

Spor o paliva tak skončil tam, kde podobné střety mezi státem a trhem obvykle končí: vláda prosadila dočasná opatření, sektor je přijal s výhradami a obě strany si zachovaly tvář. Snížená spotřební daň na naftu platí zatím jen do 30. dubna 2026, a co přijde potom, zatím nikdo nahlas neříká.