Ceny na stojanech začaly padat, ale slovník mezi vládou a pumpaři naopak tvrdne. Spor o paliva se za pár dní proměnil z politického výkřiku v konkrétní regulaci.
Nafta na dálnici D1 stála ještě nedávno 51,90 Kč za litr. Po první vlně vládního tlaku klesla na 49,90 Kč. A to byl teprve začátek. Andrej Babiš v posledních dnech opakovaně veřejně útočí na Orlen a MOL s tím, že navzdory levnější ropě zvýšily velkoobchodní ceny paliv o dvě koruny, a otevřeně mluví o kartelu. Benzinky a jejich oborová asociace ČAPPO tentokrát nezůstaly ticho, a jejich odpověď je zajímavější, než by se na první pohled zdálo.
Vláda přestala jen mluvit a sáhla po konkrétních nástrojích
Od středy 8. dubna 2026 platí strop marže 2,50 Kč na litr pro neprémiová paliva na všech čerpacích stanicích v Česku (mf.gov.cz). Zároveň vláda snížila spotřební daň na naftu o téměř 1,94 Kč na litr, s DPH to dělá přes 2,35 Kč, a to na absolutní minimum, které ještě dovoluje evropská harmonizace. Ministerstvo financí navíc každý pracovní den vyhlašuje maximální přípustné ceny na den následující: na pátek 10. dubna to bylo 41,77 Kč za litr benzinu a 45,20 Kč za litr nafty, přičemž nafta tak za jediný den zlevnila o 4,20 Kč. Tohle už není politická rétorika, ale přímý zásah do ceníku u stojanu.
Pumpaři se ohradili, ale ne tak, jak by Babiš čekal
ČAPPO 1. dubna 2026 vydalo memorandum, v němž varuje před administrativními zásahy do trhu a hájí cenotvorbu odkazem na globální ceny ropy, rafinérské náklady a daně (cappo.cz). Orlen uvedl, že ceny určují tržní podmínky a firma posílá ministerstvu pravidelné cenové reporty. MOL zdůraznil, že rozhodující jsou mezinárodní trhy a daně, nikoli rozhodnutí konkrétní firmy. Jenže o den později, 2. dubna 2026, ČAPPO svůj tón znatelně zmírnilo: pokud stát vyhodnotil regulaci jako nezbytnou, zvolený model považuje za nejvhodnější z dostupných variant a je připraven spolupracovat na jeho zavedení (cappo.cz). Přesně tenhle posun za 24 hodin, od varování před zásahem k ochotě ho implementovat, ukazuje, kde skutečně leží hranice vyjednávací síly sektoru.
Ministerský monitoring neprokázal to, co Babiš tvrdí
Tady je ale háček, který se v mediálním hluku snadno ztratí. Ministerstvo financí zapojilo do monitoringu 2 530 čerpacích stanic od 558 provozovatelů a výsledky jsou překvapivé: v první fázi po vypuknutí konfliktu ministerstvo růst indikativních hrubých marží nepotvrdilo (mf.gov.cz). U nafty se marže před krizí pohybovaly mezi 2,70 a 3,20 Kč na litr, po jejím vypuknutí klesly na 1,90 až 2,60 Kč a po spuštění monitoringu šly ještě níž. Babiš přitom mluví o přemrštěných maržích, jenže jeho vlastní ministerstvo zatím nenašlo důkaz, že by pumpaři situaci zneužívali plošně. Problém byl spíš lokální: dálniční stanice a cenové extrémy na konkrétních místech, ne systémové navyšování zisku napříč trhem.
Česko je v EU stále levnější, ale to řidiče u stojanu moc neutěší
Ministerstvo financí k 16. března 2026 zveřejnilo srovnání: Česko mělo osmé nejnižší ceny benzinu i nafty v celé EU. Benzin stál 38,15 Kč za litr, nafta 42,54 Kč, zatímco v Německu šlo o 50,95 Kč a 52,44 Kč, v Nizozemsku dokonce o 55,28 Kč a 55,32 Kč. Jenže tenhle argument funguje dobře v tabulce, hůř u pumpy, kde člověk vidí jen vlastní účet. Evropská komise 8. dubna 2026 potvrdila, že zásobování ropou v EU je prozatím stabilní, ale trh zůstává citlivý na vývoj na Blízkém východě (energy.ec.europa.eu), a právě tato nejistota dává benzinkám argument, proč se zdráhají slibovat trvalé zlevnění.
Spor o paliva tak skončil tam, kde podobné střety mezi státem a trhem obvykle končí: vláda prosadila dočasná opatření, sektor je přijal s výhradami a obě strany si zachovaly tvář. Snížená spotřební daň na naftu platí zatím jen do 30. dubna 2026, a co přijde potom, zatím nikdo nahlas neříká.