Babiš slíbil 75% slevy na jízdné. Teď připustil, že to může být až za pár let

5. ledna 2026 schválila vláda Andreje Babiše programové prohlášení, v němž stojí jednoznačná věta: „Vrátíme slevy na jízdné pro studenty a seniory ve výši 75 procent.“ Žádné datum, žádný harmonogram, žádná podmínka, jen holý slib. Ministerstvo dopravy na jaře ještě veřejně mluvilo o přípravě na 1. ledna 2027. Jenže v červnu se rétorika změnila. Ministr Bednárik 15. června řekl, že rok 2027 není jistý. A 24. června Babiš v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že pokud to nevyjde příští rok, vláda se o to pokusí rok další. Z pevného slibu se během šesti měsíců stal rozpočtově podmíněný závazek bez jistého roku.

Šest měsíců, tři verze jednoho slibu

Časová osa mluví jasně. V lednu vláda slíbila návrat 75% slev, programové prohlášení ale neobsahuje ani slovo o tom, kdy přesně se tak stane. V dubnu, po prvních sto dnech v úřadu, ministerstvo dopravy ve své tiskové zprávě stále komunikovalo cíl 1. ledna 2027. Ještě v květnu resort v souvislosti se Světovým dnem veřejné dopravy opakoval totéž.

Pak přišel červen. 15. června ministr Bednárik pro ČTK otevřeně řekl, že termín 2027 nemůže garantovat, rozhodnou až červencová jednání o rozpočtu. O devět dní později Babiš sám připustil variantu roku 2028. Tři verze téhož slibu za půl roku: bezpodmínečný závazek, resortní plán s datem, rozpočtově podmíněná ambice.

Podle nás je tohle klíčový posun. Slib formálně platí, nikdo ho neodvolal. Ale bez rozpočtového krytí a bez termínu už nejde o politický závazek, jde o politické přání.

Dva miliardy, které chybí

Bednárik v červnu vyčíslil, co by návrat 75% slev stál: zhruba 2 miliardy korun ročně navíc oproti současnému stavu. Číslo odpovídá i historickému odhadu, když Fialova vláda v lednu 2022 snížila slevy ze 75 na 50 procent, ministerstvo dopravy tehdy uvádělo roční úsporu až 1,88 miliardy korun.

Dvě miliardy zní jako hodně. V kontextu státního rozpočtu na rok 2026, jehož výdajová strana činí 2,38 bilionu korun, jde ale o 0,08 procenta celkových výdajů. Necelá desetina promile. Problém tedy není v tom, že by stát na slevy „neměl“, problém je v tom, že s nimi rozpočet nepočítá a nikdo je zatím nevyjednal jako prioritu.

Stát přitom už dnes na kompenzace za slevy na jízdném vynakládá přes 5 miliard ročně. V roce 2024 to bylo 4,99 miliardy, v roce 2025 pak 5,035 miliardy. Navýšení o dvě miliardy by znamenalo nárůst kompenzací zhruba o 40 procent. Politicky průchodné? Možná. Rozpočtově dojednané? Zatím ne.

Co to znamená pro peněženku

Rozdíl mezi současnou 50% a slibovanou 75% slevou je vždy 25 procentních bodů plné ceny. V praxi to vypadá takto:

• Jednorázová jízdenka za plnou cenu 100 Kč: dnes senior nebo student zaplatí 50 Kč, při 75% slevě by zaplatil 25 Kč. Rozdíl 25 korun na jednu cestu.
• Třicetidenní kupon PID pro 4 vnější pásma: dnes stojí se slevou 726 Kč, při 75% slevě by orientačně vyšel na zhruba 363 Kč. Rozdíl 363 korun měsíčně.
• Při 20 jednosměrných cestách měsíčně a plném jízdném 60 Kč je měsíční rozdíl 300 korun. Při plném jízdném 100 Kč už 500 korun.

Pro studenta dojíždějícího denně vlakem do školy nebo seniora cestujícího za rodinou to nejsou zanedbatelné částky. A každý měsíc odkladu je měsíc, kdy tyto peníze zůstávají na straně cestujícího jako výdaj navíc.

Důležité je přitom vědět, že některá města a kraje nabízejí vlastní benefity nad rámec státních slev. V Praze jezdí senioři starší 65 let v pásmech P, 0 a B zdarma. V Brně mají osoby nad 70 let bezplatnou přepravu v zónách 100 a 101. Konkrétní podmínky se liší město od města, nejspolehlivější informace najdete v tarifu svého místního integrovaného dopravního systému.

Česko versus Evropa: štědrost bez karty

Český model plošných státních slev na jízdném je v evropském kontextu spíš výjimkou. V Rakousku senioři nad 65 let získají 50% slevu na jednorázové jízdné u ÖBB, ale musí si za 31 eur ročně koupit slevovou kartu Vorteilscard Senior. Mladí do 26 let platí za obdobnou kartu 21 eur. V Německu funguje systém BahnCard, seniorská varianta nabízí 25% nebo 50% slevu, opět přes placenou roční kartu.

Českých 50 procent bez jakékoli členské karty, bez registračního poplatku, plošně pro všechny studenty a seniory, je tedy i v současné „okleštěné“ podobě nadstandardně štědré. Návrat na 75 procent by Česko posunul do pozice jednoho z nejvstřícnějších systémů v celé EU, pokud k němu ovšem dojde.

Slib bez data je jen slovo

Když ministerstvo dopravy v roce 2019 hodnotilo dopady tehdejšího zavedení 75% slev, konstatovalo nárůst cestujících v řádu jednotek procent. U Českých drah mezi zářím a prosincem 2018 stoupl počet cestujících meziročně o 4 procenta. Slevy tedy prokazatelně lidi do vlaků a autobusů přitáhly. Otázka nezní, jestli mají smysl, ale jestli se vláda odhodlá je zaplatit.

K červenci 2026 je stav jednoznačný: programové prohlášení slib obsahuje, rozpočet nikoli. Rok 2027 je nejistý, rok 2028 je připuštěná záloha. Kdo plánuje osobní výdaje na dopravu, udělá lépe, když bude počítat s dnešními 50 procenty, a případnou 75% slevu bere jako bonus, který přijde teprve ve chvíli, kdy pod ním bude podpis ministra financí, nejen slova premiéra.