ANO má 31,5 %, ale druhé místo nikdo nečekal. ODS a STAN jsou na tom úplně stejně

Ještě v lednu měla ODS druhé místo poměrně pevně v rukou, 16 % proti 14 % Starostů. V únoru ji STAN poprvé přeskočil, v březnu i dubnu zůstal těsně před ní a teď, ve 108. vlně průzkumu se sběrem dat od 18. května do 5. června, se obě strany sešly na identickém čísle. ANO sice vede, ale jeho náskok se od začátku roku ztenčil o tři procentní body. Hlavní drama se přitom odehrává jinde, na opozičním břehu, kde po rozpadu koalice SPOLU chybí jasný protipól vládního hnutí.

Remíza, která zrála měsíce

Analytička Kantar CZ Nikola Stárková to v komentáři k výsledkům shrnula přímočaře: ODS a STAN se „už několik měsíců přetahují o desetiny“. Nejde tedy o jednorázový skok ani o statistický výkyv, ale o vyústění trendu, který je vidět v celé letošní datové řadě:

ANO pozvolna klesá, ODS se ustálila a STAN vyrostl na její úroveň. Důležitý kontext: statistická chyba aktuálního modelu (1 200 respondentů, z toho 1 003 ve volebním modelu) se pohybuje mezi ±1,2 a ±3,3 procentního bodu. Remíza 15,5 na 15,5 je proto spíš sdílené druhé místo než tvrdé pořadí.

Rozpad SPOLU a jeho cena

Klíč k pochopení celé situace leží ve volbách 2025. Koalice SPOLU tehdy získala 23,36 % a 52 mandátů. Dnes její tři složky kandidují samostatně a součet jejich čísel vypadá docela jinak: ODS 15,5 %, KDU-ČSL 4 %, TOP 09 2,5 %. Dohromady 22 %, jenže dvě ze tří stran by se do Sněmovny vůbec nedostaly.

To není akademická poznámka. KDU-ČSL má v současné Sněmovně 16 poslanců, TOP 09 devět, všichni zvolení na kandidátce SPOLU. Při samostatné kandidatuře by o ně přišly. A hlasy pod pětiprocentní hranicí propadají, čímž se přepočtem posilují strany nad ní. Paradoxně tak rozpad SPOLU pomáhá i ANO, které ani nemusí růst, aby si udrželo dominantní náskok.

Stárková doplnila, že zánik společné kandidatury odstranil na opoziční straně jednoznačného lídra. Nejvíc z toho podle ní těží právě Starostové. Čísla to potvrzují: STAN ve volbách 2025 získal 11,23 %, teď je na 15,5 %. Nárůst o více než čtyři procentní body za necelý rok je na české poměry výrazný.

Grolichův efekt a Kubova sázka

Zajímavý pohyb zaznamenala KDU-ČSL. V lednu i únoru měřil Kantar lidovcům 3 %, teď jsou na 4 %. Časově se posun překrývá se sjezdem KDU-ČSL, na kterém byl 24. dubna zvolen předsedou Jan Grolich. Kantar kauzalitu přímo nepotvrzuje, ale první restartový efekt nového vedení je přinejmenším pravděpodobný. I tak ale lidovci zůstávají procentní bod pod hranicí vstupu do Sněmovny.

Opačným směrem se vydala TOP 09, z lednových 4,5 % spadla na 2,5 %. Na stejné hodnotě stojí i Naše Česko Martina Kuby, hnutí, které podle únorového Kantaru přitahuje hlavně bývalé voliče ODS a TOP 09. Kubův projekt se sám prezentuje jako teprve začínající, jenže trajektorie zatím nevypadá slibně: z únorových 3,5 % klesl na 2,5 %. Bez výrazné akcelerace zůstane vstup do Sněmovny spíš iluzí.

Co to znamená pro vládní většinu

Přesný mandátový přepočet k červnové vlně Kantar nezveřejnil, ale hrubá aritmetika je čitelná. ANO (31,5 %), SPD (6,5 %) a Motoristé (5 %), tedy dnešní vládní půdorys, mají dohromady 43 %. Protože pod pětiprocentní hranicí zůstává zhruba 16,5 % hlasů, které by při přepočtu na mandáty propadly, reálný podíl křesel pro strany nad hranicí by byl výrazně vyšší než prostý součet procent. Vládní koalice by tak podle nás s největší pravděpodobností většinu udržela, i když bez oficiálního mandátového modelu to nelze tvrdit s jistotou.

Na opoziční straně je situace složitější. ODS a STAN by musely hledat partnera, Piráty s 9,5 %, případně další subjekt. Jenže bez KDU-ČSL a TOP 09 ve Sněmovně by jim chyběly přirozené spojenecké hlasy, které měly v éře SPOLU k dispozici automaticky.

Řádné sněmovní volby připadají podle Ústavy na podzim 2029. Do té doby se může změnit leccos. Aktuální model je snímkem nálad z přelomu května a června 2026, ne předpovědí. Jedno ale říká jasně: opozice ztratila jednoho lídra a zatím nenašla způsob, jak si ho vytvořit znovu.