Rozhodnuto: Agrofert může znovu čerpat dotace, opozice zuří

Dvaadvacátého dubna 2026 vydal SZIF oficiální stanovisko, které po letech blokací otevírá firmám z holdingu Agrofert cestu k zemědělským dotacím i k veřejným zakázkám realizovaným fondem. Klíčovým datem je 20. únor 2026, kdy Andrej Babiš převedl akcie Agrofertu do struktury RSVP Trust. Právě od tohoto okamžiku fond na základě externích právních analýz tvrdí, že zákonný důvod pro vyloučení holdingu odpadl. Nerozhodla Evropská komise, nerozhodl soud. Rozhodl český úřad vlastním výkladem. A právě to vyvolává politickou bouři.

Co přesně se otevírá, a co ne

Zelená od SZIF neznamená, že Agrofert může sáhnout po jakékoli dotaci v Česku. Týká se výhradně programů, které administruje fond: nárokových evropských zemědělských dotací, části agendy Programu rozvoje venkova a národních zemědělských dotací. Vedle toho se holding znovu může ucházet o veřejné zakázky vypisované samotným SZIF.

Mimo dosah tohoto rozhodnutí zůstávají fondy soudržnosti typu ERDF a ESF, kde komunikaci s Evropskou komisí vede Ministerstvo pro místní rozvoj. Tam Brusel letos po Česku požadoval podrobné vysvětlení k Babišovu střetu zájmů a při neuspokojivé odpovědi může otevřít nový auditní postup. Osm dříve ukončených projektů z Programu rozvoje venkova za zhruba 68 milionů korun zůstává ukončeno i nadále.

Přesnou sumu, kterou může Agrofert nově čerpat, fond veřejně nevyčíslil, sám uváděl, že objem nelze stanovit, protože jde o více programů. Pro představu: celkový balík národních zemědělských dotací pro rok 2026 činí 3,2 miliardy korun pro všechny žadatele. Kolik z toho připadne na Agrofert, zatím nikdo neřekl.

Sedm let v pěti bodech

Bez časové osy nedává dnešní rozhodnutí smysl. Příběh začíná auditem Evropské komise a končí, zatím, výkladem jednoho českého úřadu.

• Září 2019: SZIF poprvé pozastavuje nenárokové dotace Agrofertu kvůli střetu zájmů Andreje Babiše.
• 2022–2023: Fond ukončuje administraci osmi projektů Rozvoje venkova za cca 68 milionů Kč.
• 2024–2025: Soudy včetně Nejvyššího správního soudu potvrzují, že postup SZIF byl správný a že původní svěřenské fondy nestačily k odstranění střetu zájmů.
• Konec 2025 / leden 2026: Po Babišově návratu do premiérského křesla fond znovu zastavuje vyplácení dotací napříč programy. V první fázi jde zhruba o 100 milionů korun.
• 20. února 2026: Převod akcií Agrofertu do RSVP Trust. SZIF od tohoto data odvozuje zánik právního důvodu pro blokaci.

Fond přijal nový výklad paragrafu 4c zákona o střetu zájmů: u nárokových dotací zpětné vymáhání nepovažuje za relevantní, u nenárokových rozlišuje, zda střet existoval před uzavřením dohody, nebo až po ní. Ministerstvo zemědělství tento přístup podpořilo vlastním stanoviskem už v prosinci 2025, když argumentovalo, že Evropská komise nikdy konkrétně nerozporovala nárokové zemědělské dotace vyplácené Agrofertu.

Proč opozice mluví o miliardách

Piráti den před zveřejněním stanoviska SZIF oznámili, že Evropské komisi posílají nové podklady ke střetu zájmů a rozšiřují trestní oznámení kvůli nevymáhání dotací v celkové výši 7,5 miliardy korun. STAN už v únoru 2026 přes dozorčí radu SZIF tlačil opačným směrem: na zahájení vymáhání, nikoli na obnovení podpory.

Opoziční výhrady stojí na třech pilířích. Zaprvé: stát obnovuje tok peněz bez veřejného souhlasu Bruselu. Zadruhé: pokud Evropská komise český výklad později odmítne, finanční korekce dopadnou na český rozpočet, tedy na daňové poplatníky. Zatřetí: historicky neoprávněně vyplacené dotace se podle opozice vůbec nevymáhají.

Částka 7,5 miliardy je opoziční kalkulace, nikoli číslo potvrzené fondem. Ale i bez přesné cifry je princip jasný: pokud se ukáže, že český výklad neobstojí, účet přijde zpětně.

Brusel mlčí, riziko ne

V Česku neexistuje jedna centrální autorita, která by Babišovo nové majetkové uspořádání plošně schválila nebo zamítla. Rozhoduje se v konkrétních řízeních u jednotlivých poskytovatelů. SZIF udělal první krok. Ale Evropská komise, která celý spor o střet zájmů v roce 2019 odstartovala, nový model RSVP Trust veřejně nepotvrdila.

Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě z roku 2023 popsal, že členské státy mají v kontrole střetu zájmů řadu slabin: od nedostatečné rotace osob po slabý dohled nad dodržováním pravidel. Česko v tomto srovnání rozhodně nevyčnívá jako vzor.

Paralelně běží kauza Čapí hnízdo. Vrchní soud v Praze loni v červnu zrušil osvobozující rozsudek Babiše a Nagyové a konstatoval, že Farma Čapí hnízdo byla v dotačním řízení účelově prezentována jako malý podnik, ačkoli byla personálně i finančně závislá na Agrofertu. Jiná dotace, jiné řízení, ale stejný vzorec sporu o veřejné peníze a vazbu na holding.

Největší sázka dneška není v tom, zda Agrofert dostane další peníze. Je v tom, kdo ponese následky, pokud český výklad jednoho dne narazí v Bruselu. A ten den zatím nikdo nevyloučil.