Dětí v dětských domovech je bohužel stále víc a víc. Nejhorší je, když se tam dostanou sourozenci, které potom soud musí rozdělit do různých rodin.
Jednou z největších tragédií, které zažívají děti z dětských domovů je to, když si někdo adoptuje jen jednoho ze sourozenců. Ti se totiž potom už nikdy nemusí potkat, a budou tím zasaženi po zbytek svého života. Jeden muž na to nemohl přestat myslet, a tak adoptoval všech 5 sourozenců, aby spolu mohli stále být.
První svobodný táta, který se k něčemu takovému rozhodl
V roce 2019 začal Robert Carter podporovat tři bratry: Roberta, Giovanniho a Kiontae. Chlapci mu brzy sdělili, že mají ještě dvě sestry – Marionnu a Makaylu. Dívky sice také žily v dětském domově, ale byly od chlapců odděleny. Sourozenci se neviděli dlouhých 6 měsíců. Carter dlouho vodil chlapce k sobě na návštěvy a oni hodně plakali. Nechtěli se nadobro od sester odloučit, a právě v tu dobu se Carter rozhodl, že se pokusí adoptovat i sestřičky.
Carter sám měl 9 sourozenců
Carter moc dobře věděl, čím si děti procházejí. Sám vyrůstal v dětském domově a měl devět sourozenců. Svého nejmladšího bratra neviděl od svých dvou do šestnácti let. Carter dostal přidělený větší domov, aby do něj mohl nastěhovat všech 5 dětí a 30. října 2020 se ze čtyřčlenné rodiny plné chlapců stala šestičlenná rodina.
Nyní se mohou soustředit na to, aby byli spokojení
Bylo to vůbec poprvé, co soud viděl svobodného otce adoptovat pět sourozenců, ale ve chvíli, kdy lidé spatřili celou rodinu pohromadě, bylo rozhodnuto, že prostě patří k sobě. Carter je moc rád, že proces už skončil a že se může soustředit na to, aby z nich byla velká a šťastná rodina.
Jak to bývá se sourozenci v pěstounské péči
Dětem, které jsou v dětských domovech, mohou jejich sourozenci přinést pocit bezpečí a štěstí. Umístění sourozenců do stejného dětského domova také ukázalo, že jsou děti spokojenější a méně vystresované. Je ale smutné, že sourozenci většinou nebývají umístěni do stejných rodin. Odloučení může způsobit, že sourozenecké vztahy uvadnou, a poté upadnou v zapomnění.
Pokud se nepovede dát děti do stejné rodiny, pokusí se pracovníci umístit je aspoň k příbuzným nebo blízkým adoptivních rodičů. Mohou se také pokusit dát sourozence do stejné čtvrti, při nejlepším také do stejné školy. Děti, které si adoptoval Robert Carter, mají neskutečné štěstí a moc dobře o tom vědí.