Varovali manžele, aby holčičku neadoptovali. Přesto se to rozhodli risknout

Adopce bývá často poslední možností párů, aby mohly vychovávat dítě. Přestože se za tím skrývá mnoho papírování, čekání a doufání, že to vůbec vyjde. Poté jsou ale tito lidé velice šťastní, že se mohou konečně stát rodiči. Adopce ovšem nevyužívají jen bezdětné páry, ale například i ti, kterým již jejich potomci odrostli a odstěhovali se pryč. Cítí se doma sami, a tak ještě zkusí využít možnost osvojit si další dítě. To byl také případ manželů, kteří i navzdory rozmlouvání adoptovali velice zvláštní dívku.

Zvláštní holčička je naprosto uchvátila

Bernie a Diane Lierowovi vždy snili o velké rodině, což jim bylo dopřáno, protože měli 5 synů. Když chlapci vyrostli a vyletěli z hnízda, rodiče cítili, že chtějí svou lásku dávat druhým. Vzhledem k věku již nepřipadalo v úvahu mít vlastní dítě, a tak se po dlouhém přemýšlení rozhodli pro možnost adopce. Věřili, že tak dají šanci na lepší život nějakému méně šťastnému dítěti. Kontaktovali proto místní adopční agenturu, která jim poskytla možnost výběru dítěte. A tak pár brzy narazil na fotografii, jež jim změnila celý jejich dosavadní život.

Navzdory tomu, že Diane viděla velké množství fotek opuštěných dětí, nemohla odtrhnout oči od černobílého obrázku malé holčičky. Manželé se na dívku začali vyptávat, ale od agentury se dočkali reakce, jakou nečekali. „Tuhle určitě nechtějte,“ vzpomíná Bernie, co jim řekli sociální pracovníci. „Jedna z dam nakonec přiznala, že s dívkou není něco v pořádku, a proto není vhodná k adopci,“ dodala Diane. Manželé se tak snadno nechtěli vzdát, a tak oslovili sociální pracovnici, která měla holčičku na starost.

iZdroj fotografie: Pexels

Ukázalo se, že trpěla nepředstavitelně těžkým zanedbáváním a vyrůstala v opravdu krutých podmínkách. Tato dívka jménem Danielle Crockett prožila svých prvních 7 let jako v pekle. Nikdy neviděla slunce, necítila vítr ani neochutnala pevnou stravu. Byla držena v malém prostoru, uzavřena ve tmě, ponechána ve špinavé plence a krmena pouze z lahvičky. Pro veřejnost se stala známou jako „dívka v okně“.

Nikdy neviděl něco tak hrozného

V roce 2005 přijala policie velmi naléhavý telefonát. Znepokojený soused oznámil, že v jednom z domů v jejich sousedství se nejspíše děje něco hrozného. Dle jeho slov se v okně objevovala hubená a bledá tvář dítěte, které však nikdy předtím neviděl. Když na místo dorazil jeden z policistů Mark Hostle, naskytl se mu pohled, který ho od té doby pronásleduje. „Nikdy jsem se za celou svou kariéru nesetkal s tak hrozným zanedbáváním. Když jsem šel po podlaze v domě, bylo to jako chodit po skořápkách. Neudělal jsem krok, aniž bych při něm nešlápl na švába,“ popsal svůj zážitek Mark.

iZdroj fotografie: Pexels

Tento strážník našel Danielle v hrozných podmínkách v zadní místnosti domu, která byla sotva větší než šatní skříň. V pokoji byla jen špinavá matrace a páchnoucí plenky poházené všude po podlaze. Holčička se v takovémto prostředí úplně zbláznila. V době svého nalezení měla 6 let. Nemluvila, nejedla pevnou stravu a vážila pouhých 20 kg. Navíc byla plná vší a blech. Při výslechu její biologická matka, která se zachovala jako lidská zrůda, řekla pouze toto: „Dělám, co můžu.“

Mentálně na úrovni malého miminka

85 % lidského mozku se vyvíjí do 5 let života. Mentální schopnosti tohoto děvčete se rovnaly schopnostem miminka, přestože jí bylo téměř 7 let. Lékaři diagnostikovali Danielle environmentálně vyvolaný autismus. Vzhledem k tomu, že byla od narození zcela zanedbávána a neměla žádný kontakt s lidmi, nebyla absolutně schopná se naučit sociálním interakcím.

I přes všechny tyto diagnózy nakonec Diane a Bernie malou dívku adoptovali. Okamžitě cítili, že patří do jejich rodiny a je jejich dítětem. Přestože si byli vědomi, že život s Danielle nebude jednoduchý, chtěli jí dát šanci mít šťastný a spokojený život. Podle adoptivních rodičů holčička šílí asi sedmkrát denně a křičí, až ji bolí plíce, a pak se vrhne na podlahu. Stravování je velmi citlivé téma, protože prvních 6 let svého života prakticky hladověla. Nemohla se tedy naučit normálně jíst anebo ovládat své pocity.

Láska a povzbuzení dělá zázraky

Avšak za tu dobu, co žije v nové rodině, udělala obrovský pokrok. Láska a povzbuzení, které ji obklopují, znamenají v jejím životě opravdu hodně. Základní věci, jako mytí rukou a zubů, samotné používání toalety, byly obrovským průlomem v jejím životě. Stále bojuje s řečí, ale naučila se zatím říkat věty jako „Ahoj tati.“ nebo „Miluji tě“.

iZdroj fotografie: Pexels

Po hrozných zážitcích se svou biologickou matkou je stále opatrná vůči ženám. Potrvá dlouho, než se bude moct správně socializovat, ale pomalu se ubírá správným směrem. A díky nové milující rodině má velkou šanci na zařazení se do společnosti. Adoptivní rodiče ji milují jako vlastní dceru a její noví bratři jsou rádi, že mohou navštěvovat nejen své rodiče, ale také malou sestřičku.