Někdy učiníte rozhodnutí a okamžitě víte, že vás nasměroval osud. To stejné se stalo jedné rodině, jež adoptovala opuštěného psa.
Psi hrdě zabírají první příčku v žebříčku oblíbenosti coby domácí mazlíčci. Možná jste si v současné době také pořídili nového kamaráda do své domácnosti. Je možné, že za to může celosvětová pandemie koronaviru, která ovlivnila životy milionů lidí a nasměrovala je ke dříve možná nepředstavitelným činům – adopci opuštěného psa. Nebo se mohlo jednat o osud stejně jako v případě jedné michiganské rodiny.
Smutný začátek vystřídal šťastný konec
Mladí manželé se svým dvouletým synem hledali nového psího kamaráda, kterého by si pořídili. Vedením osudu se jejich cesta protnula s tou fenky Sadie. Když se Sadie narodila, ujal se jí postarší muž, u něhož se měla dobře. Po nějaké době se ovšem její první páníček musel přestěhovat do domova důchodců a fenku si s sebou vzít nemohl. Ta byla proto přemístěna do útulku, kde čekala na svůj další osud.
Protože se jednalo o mladou a přátelskou fenku, pokusil se útulek její adopci urychlit. Pověřená pracovnice Kathy Hinesová dostala pokyn, aby se snažila Sadie nalézt nový milující domov co nejrychleji. V tu chvíli Kathy potkala mladé manžele, kterým Sadie představila. Manželé i malý syn se do roztomilé fenky na první pohled „zamilovali“ a rozhodli se ji adoptovat. Poté, co vyřídili potřebné dokumenty, si ji odvezli domů do Muskegonu (Michigan, USA).
První noc rozhodla o osudu rodiny
Ovšem hned první noc v novém domově udělala Sadie něco, co nikdo nedovede vysvětlit. Manželé jí nachystali pelíšek, misku s vodou a šli společně se svým synkem spát. Uprostřed noci je však probudil zuřivý štěkot. Když se matka zvedla z postele, uviděla Sadie, jak skáče na postýlku nejmladšího člena domácnosti a takřka hystericky štěká. Žena se proto šla podívat, co se děje. V postýlce našla bezvládné dítě.
Okamžitě proto zavolala rychlou záchrannou službu. Když lékaři dorazili, zjistili, že chlapci klesla během spánku hladina cukru v krvi pod kritickou hranici. Kdyby Sadie nezačala štěkat a nevzbudila chlapcovu maminku, dítě by se rána nedožilo. Nikdo si nedovedl vysvětlit, jak byla Sadie schopná rozpoznat situaci, ale je jisté, že od té chvíle mezi ní a jejími páníčky vzniklo pouto, které se jen tak nepřetrhne.
Máte se svým zvířecím kamarádem stejně silné pouto?